Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
A ti se konečně minulého roku opět dočkali velkého objevu: v hloubce 120 metrů objevila dvojice členů potápěčského klubu DragorSub pozůstatky italské pancéřové lodi "Palestro", která patřila jako jedna z nejmodernějších k chloubám italské flotily. Bitva u Visu (Viška bitka, také Viški boj) se odehrála v roce 1866 mezi Rakouskem a Itálií (podrobněji v tematickém článku: Historická námořní bitva u Visu v roce 1866).

Potápěči nalezli příď lodi s mohutným klounem, což byla útočná zbraň v podobě mohutného hrotu. Ten byl umisťován na příď válečných lodí pod čárou ponoru a jeho úkolem bylo najet a prorazit bok nepřátelské lodi při taranu, tedy čelním útoku. Kloun a přilehlá část přídi o délce 25 metrů představovaly necelou polovinu délky lodě (loď byla dlouhá 63 metrů). Zbytek lodě byl rozeset po okolním dně, protože loď po rakouském zásahu explodovala a v plamenech se potopila. Na Palestru zahynulo 200 námořníků.

Nález zbytků pancéřové lodi Palestro navázal na nález z roku 2005, kdy se v našla další italská bitevní loď, a to italská vlajková loď "Re d´Italia", která se potopila po zásahu klounu rakouské admirálské lodě.
Výrazný vliv na vývoj na obou březích Jadranu a dalších území Itálie. Katastrofa u Visu jen potvrdila neúspěch Itálie v probíhající rakousko-pruské válce, v níž Itálie byla pruským spojencem. A jen díky úspěšnému Prusku Itálie nakonec získala Benátsko, ale musela si nechat zajít chuť na Terst, ostrovy v východním Jadranu, chorvatské přímoří a jižní Tyroly a další sporná území. Pouze striktní negativní postoj Pruska, které se už nechtělo jakkoli angažovat v italské věci, způsobil, že Itálie prozatím stáhla svoje požadavky a fiktivní nároky, nikoli však navždy.

Po první světové válce se Itálie pokoušela všemi prostředky nárokovaná území získat, bez ohledu na to, že byla obývána převážně chorvatský obyvatelstvem. Italský stát tehdy získal celou Istrii, město Zadar a několik jadranských ostrovů. Tento neutěšený a nepřirozený stav skončil druhou světovou válkou, kdy byl s konečnou platností vyřešen ve prospěch jugoslávského státu, jehož bylo Chorvatsko součástí.


Zdroj informací:
www.jutarnji.hr ; www.chorvatsko.cz