Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Šéf projektu, francouzský oceánograf Regis Surel odhaduje, že v blízkosti ostrova je přes 2500 vraků, přestože zdokumentováno bylo pouze kolem 200 lodí ztracených v této oblasti. "Jsme vědci, kteří mají před sebou rozlehlou oblast ke zkoumání: tenhle kus moře, který obklopuje ostrov a má mimořádné podmínky. Z hlediska zachování podmořského světa jsou zde podmínky přímo vynikající. Kuba je prostě ráj," prohlašuje Surel.

Prvním zkoumaným místem se stal Cayo Arenas, v němž zařízení na molekulární rezonanci narazilo na 15 potenciálních vraků, které nejsou zaznamenány v archívech. Proto se Surel odvažuje tvrdit, že je "velká" možnost, že budou nalezeny vraky historického významu. Jeden z inspirátorů projektu, italský oceánograf a blízký spolupracovník francouzského badatele Jacquesa Cousteaua Albano Trombetta ujišťuje, že mezi galeonami pohřešovanými u břehů Kuby je i loď, která patřila dobyvateli Mexika Hernánu Cortésovi. Podle Trombetty toto plavidlo ztroskotalo na cestě k Iberskému poloostrovu s ohromným nákladem zlata a drahých kamenů, určeným španělské koruně.

El Garaventu si pronajala britská firma Ramal Ventures LTD., která podepsala dohodu s kubánskou vládou v říjnu 1998. Získala tak povolení pro pětileté pátrání po potopeném dědictví ve 400kilometrovém pásmu teritoriálních vod. Plovoucí laboratoř, která původně sloužila ve Švédsku jako vojenská minolovka, by měla na kubánské ostrovní plošině odhalit nejméně 20 galeon v hodnotě kolem 180 miliónů dolarů, z nichž 75 procent připadne Kubě a zbývající část mezinárodní společnosti.

El Garaventa je vybavena nejmodernější technologií pro podmořská bádání včetně sonarového zařízení, magnetometru pro detekci kovů a podmořského robota s videokamerou a senzory, jež umožňují zachytit obrazy až v tisícimetrové hloubce. Posádku laboratoře vedenou Surelem tvoří kubánský informatik a potápěč Rubén Berrayarza, vrchní strojmistr Chorvat Radomir Novočič, šéf potápěčů Carlos Gómez Paloma a egyptský lodivod Muhsín Iskandar. Ještě před vlastní výpravou do kubánských vod se účastníci expedice ponořili do archivů v Havaně, Seville, Valladolidu, Madridu a Vatikánu. Mezi studovanými dokumenty našli mj. záznamy o nakládání a vykládání galeon i údaje o třech trasách, po nichž se plavila flotila mezi Španělskem a koloniemi.

Vědci z El Garaventy už prozkoumali vody při severozápadní Kubě v souostroví Colorados, kde objevili přímo hřbitov lodí zničených tropickými bouřemi, jež často napadají karibskou oblast. "Lodi se pokoušely přiblížit k pobřeží a potopily se. Trosky lodí se tu najdou na míle a míle plavby. Je to velmi slibná oblast," vysvětluje Surel. Kuba má také jednu zvláštnost - čím blíže k Havaně, tím více se zde nachází vraků, ovšem z námořních bitev. Západnější oblast je bohatá na vraky lodí potopených bouřemi. Pro kubánského potápěče Rubéna Berrayarzu toto bádání kromě pokladů nalezených v troskách "přináší vysoce cenné informace o zvycích a národnosti plavců, jejich stravovacím režimu i o technice konstrukce lodí". Tato dohoda je třetí, kterou Kuba podepsala se zahraničními společnostmi. Všechny pracují v odlišných oblastech, ale se stejným cílem: nalézt archeologické poklady.