Tento rok se rozloučení se starým rokem uskuteční již v sobotu tj. 30.12. 2000. Sraz účastníků se bude konat na Vranovské přehradě na chatě jednoho z členů potápěčského klubu, Patrika Bixe. Vše se začne připravovat již týden dopředu tak 22.12. 2000, kdy Petr Poláček, také člen klubu, obstará pěkný vánoční stromeček, který se nazdobí. Ne však obyčejnými vánočními ozdobami, jak je zvykem, ale místo vánočních koulí a čokolády příjdou na stromek malé lahve se šampaňským. Počet lahví je kolem 24 kousků. Nakonec se to celé omotá zlatou girlandou a je připraven pod vodu. Ještě toho dne sjede Petr a Patrik se stromkem na Vranovskou přehradu a na určeném místě se potopí a zajistí jej asi tak v 10 až 12 metrech pod hladinou.
Sraz všech účastněných je naplánován na 10, 00 hod. Kdo příjde dříve, pomůže Patrikovi zatopit v krbu, aby bylo všude příjemné teplo. To už se pomalu začínají sjíždět ostatní potápěči. Každý s sebou přiveze kromě potápěčské výstroje také něco k snědku a něco k pití.Takže se tu na stole sejde od cukroví všeho druhu až po klobási ze zabijačky. Aby se po cukroví neprášilo od úst najde se tu od čaje, kávy přes svařené víno až po whisky snad vše.
Stav hladiny vody v přehradě je v tomto období silně pod normál, dalo by se říci až 5 metrů. Teplota vzduchu se pohybuje většinou blízko kolem nuly. K tomu když se ještě přidá trochu vítr, tak je zima pořadná. Až jsou na místě všichni, kteří přislíbili účast začiná tolik známý rituál ? převlekání do potápěčských obleků. Většinou máme všichni oblek suchý, jsou tací kteří se tu potápějí v polosuchém. ( V loni jsem byl v unoru na Sečské přehradě, kde jsme se potápěli pod led. Tam jsem byl jediný já v polosuchém obleku. Teplota vzduchu byla ?3°C, teplota vody 0°C, partnera mi dělal Patrik Bix dobu ponoru jsme měli 37 minut. Ostatní vylézali po 9 minutách, že jim zamrzají inflátory, automatiky apod ). Když jsou všichni ustrojeni, jde se s chutí do vody. Ve vodě totiž čeká již zmíněné překvapení. Viditelnost nebývá příliš velká, voda je dosti kalná, z toho důvodu se musí také opatrně. Jestli se zvíří kal ze dna, není vidět ani na 10 cm. Přesto do 30 minut se vždy stromeček najde a vyzvedne na břeh. To je pak slávy. Naše polovičky, které se momentálně nepotápí, nebo jsou tu jako doprovod, zabezpečují občerstvení. Mají u sebe termosku se svařeným vínem nebo štamprličku kořalky ( taková slivovice dělá divy) a kdo vyleze z vody, ihned mu poskytnou ,,první pomoc´´, zima je totiž veliká i na břehu natož ve vodě.
Stromeček je již mezi námi,nyní se odstrojí a jdem se do chaty trochu ohřát. Ve vánoční v chatě je příjemné teploučko. Oheň v krbu vesele praská a my se pomaloučku začínáme rozehřívat. Dávám si kávu a nato whisku potom ochutnám pár cukroví a se zaujetím poslouchám nové historky o lokalitách, které ještě neznám. Zde každý vykládá, kde byl, co nového zažil, viděl a pod. Mezitím se pojí, trošku popije, takže se posezení protáhne až do večerních hodin.
To jsem vám jen ve zkratce přiblížil poslední potápění v roce.
Úplně na závěr, bych vám všem chtěl popřát příjemné svátky a štastný Nový rok 2001.