Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Úmluva, kterou sněmovna schválila již 3. července, řeší souhrnně všechny otázky mořského práva, zejména nově rozděluje jednotlivé mořské oblasti a pásma a stanovuje jejich právní režim.
Mezinárodní úřad pro mořské dno, mezi jehož členy náleží i ČR, je mezivládní mezinárodní organizací v systému OSN. Úřad sídlí v Kingstonu na Jamajce. Jeho úkolem je řídit veškerou činnost spojenou s využíváním nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomoci států. Tato oblast mořského dna byla prohlášena za společné dědictví lidstva. Parlament přitom již počátkem loňského roku projednal zákon o těžbě surovin z mořského dna. Předloha, která vstoupila v účinnost v polovině roku 2000, si klade za cíl vymezit zákonné podmínky pro české investory, kteří se rozhodnou využívat nerostné zdroje z mořského dna za hranicemi pravomocí států. Schválenou právní úpravou se řídí fyzické a právnické osoby, které oznámí úmysl vyhledávat nerostné zdroje nebo požádají o povolení k jejich průzkumu a těžbě ze dna moří a oceánů. Vláda sice soudí, že v brzké době nebude o tuto vysoce finančně náročnou činnost velký zájem, ale rovněž předpokládá, že nelze podnikatelské subjekty podceňovat. Nepřijetí navrhované právní úpravy by totiž mohlo mít za následek přímou odpovědnost ČR jakožto smluvní strany za případné škody způsobené takovým subjektem. Mohlo by jít například o poškození mořského dna nebo neoprávněné vyhledávání, průzkum a těžbu nerostných surovin. Předmětem nejvyššího zájmu těžebných společností jsou především mangan, měď, nikl, kobalt a další kovy. ČR se účastní těchto celosvětových aktivit od roku 1987 jako účastnická země společné organizace Interoceanmetal (IOM). V roce 1991 získal IOM práva průkopnického investora přidělením průzkumného území na dně Tichého oceánu v oblasti Clarion-Clipperton.