Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Na naší redakci se obrátil předseda KVMS s návrhem na zveřejněni otevřeného dopisu řediteli PVL Dolní Vltava, p. ing. J. Friedelovi, v němž se vyjadřuje k situaci ohledně přidělování kotvišť pro rekreační lodě, stanovování výše poplatků a jejich výpočtu.

Všichni víme, že se jedná o dlouhodobou potíž mnoha majitelů lodí, kteří se mnohdy dlouhodobě bezúspěšně snaží pro svou loď získat legální kotviště a doufáme, ze i díky otevření této diskuze na této platformě bude do věci vneseno více světla. Předseda KVMS, pan Petr Miller, těží ze svých dlouhodobých zkušeností a hlubokých znalostí problematiky, které jak věřím, mohou pomoci uvedenou problematiku do budoucna řešit.


Uvedený dopis přetiskujeme v plném znění bez redakčních úprav:


Petr Miller
Předseda KVMS

Č.j. PVL 01/2022/PM V Praze dne 16.2.2022
Dobrý den, pane řediteli.
Do úvodu, který může připomínat literární dílko, jehož rozsah, zejména pro osvětu těch, kteří neprožili "padesátiletý historický vývoj plavby na slapské zdrži", považuji za nezbytný bych poznamenal, že najít nějaké schůdné řešení pro Slapskou zdrž a pro oblast Ždáně zejména (kde tomu nedomyšlené restituce nasadily v poslední době pomyslnou korunu), aby to vyhovovalo všem, to není snadný úkol. Navíc z hlediska zájmů plavidel, která mají vývaziště po téměř celé délce vodní cesty a s tím také související zájem Povodí Vltavy, s.p., (dále jen PVL), jako správcem vodní cesty, který má nezdravý monopol na všechna vývaziště z titulu správce všech stanovišť (kdy správa se bohužel projevuje pouze snahou vybírat vágně definované poplatky), takže všechna plavidla jsou donucena používat jen tato stanoviště, je nutné navrhnout komplexní řešení. Za řešení ovšem nelze považovat jen stanovení vývazišť a jejich "poskytnutí", což je hezký výraz, na základě smluv, protože to je z hlediska plavidel jen "A", ale pak následují další písmena abecedy, která jsou o zimování plavidel v dosahu vodní hladiny a stejně tak i míst pro servisní zabezpečení. Zákon o vnitrozemské plavbě za malé plavidlo považuje plavidlo do délky 20 m. Vzhledem k váze takového plavidla (cca i 15 - 20 tun) je nereálná představa jeho každoročního vytahování na zimoviště (o přístavním zařízení ani nemluvě, zejména pokud se jedná o přístavní zařízení pro více plavidel), a pokud by takové zimoviště nemělo být v dosahu vodní plochy, pak nemá cenu o tom vůbec uvažovat.
Že PVL je správcem vodní cesty nikdo nepochybuje, je to dáno zákonem, co však zůstává otevřené je, co znamená, že PVL smluvně poskytuje vyhrazené místo plavidlu s evidencí SPS ve stanovišti, kde je zároveň správcem všech stanovišť na slapské zdrži, (kam se "jistě demokraticky" sám najmenoval) na základě Souhlasu SPS ze dne 15.7.2003, ř.j.4143/PH/03 ve smyslu § 5vyhlášky č. 241/2002 Sb. Byla zrušena k 15.4.2015.
A o tom by měla být široká diskuse všech, kterých se to dotýká, protože jinak to bude rozhodnutí od zeleného stolu bez hlubší znalostí s tím spojené problematiky, tedy s nulovým výsledkem.
Pane řediteli.
Domníval jsem se, že bude snadné formulovat návrh Klubu vodních motoristů Slapy, z.s., (dále jen KVMS) jako strany pro případ obnovení smlouvy o celoročním nájmu části břehového pozemku v zátoce Velká Sladovař a nové, časově ohraničené smlouvy o nájmu části břehového pozemku pro zimní stání plavidel, kterou by bylo možné rámcově aplikovat prakticky na celou vodní cestu.
Protože "nic není nového, vše už tady bylo, jen dnes to má jiný kabát", jsem zalistoval ve více než 50leté historii hausbótů a dalších plavidel na Slapech, které jsem se aktivně účastnil a možná, že by bylo dobré si ji připomenout. Jistě, dnes máme jinou legislativu, a o mnoha věcech si myslíme, že jsme vymysleli "Ameriku", ale když se na to podívám zpětně, tak se toho moc nezměnilo a často se zdá, že jednoduché věci spíše zbytečně komplikujeme.
Současné letní stanoviště a zimní stanoviště KVMS vzniklo po vybudování vodního díla v 55 - 60 letech naprosto neorganizovaně. Po roce 1965 převzaly organizaci Místní národní výbory a každému kdo požádal, vydávaly za roční poplatek 50,- Kč evidenční číslo, která opravňovalo k umístění plavidla v oblasti jejich působnosti. Obce měly přehled o počtu plavidel, někdy i o počtu plavebních zařízení a podle toho, kdo zaplatil, usoudily, že mají přehled i o majitelích. Tento stav trval do cca 1973-1974, kdy byly na základě usnesení rady Stře. Krajského národního výboru (dále jen SKNV) na území středního Povltaví nadirigovány základní Svazarmovské organizace branného vodáctví a vodního motorismu, neboť kde je větší hromadění populace, zejména v době volna, kdy se ztrácí nutný dohled nad tím, co lidé dělají a nedej bože samostatně myslí, tam je možný vznik všech možných zájmů a vůbec, bylo třeba připravovat lid k obraně vlasti před ošklivými imperialisty (dnes se dělá totéž, jen se změnil nepřítel a využití sofistikovanějších nástrojů). A tak byly uzavřeny hospodářské smlouvy a správa všech stanovišť přešla pod Svazarmovské organizace. Byly vyznačeny úseky pro stání plavidel a označeny plavebními znaky (vyhl. FMF č. 155/73 Sb.) Byly vypracovány řády letních a zimních stanovišť a zpracován kompletní seznam všech majitelů plavidel v celém úseku slapské zdrže. Je třeba připomenout, že mluvíme o době, kdy nebyla povinná registrace malých plavidel a že až Nařízení vlády č.11/1976 Sb., zavedlo povinnou registraci plavidel. Za této, dnes nepředstavitelné situace, se prvním správcem všech označených stanovišť na celé slapské zdrži stal Svazarm a jeho organizace.
Pane řediteli,
ač je to k dnešním výsledkům některých státem řízených organizací k nevíře, ono to fakt fungovalo. V čele slapských organizací stálo pár nadšenců, kteří bez finančních nároků, bez IT technologií, mobilů, a dokonce bez chytrých studií využitelnosti slapské zdrže, které dosud nikdo ještě neviděl, zvládlo, i když ne vždy ideálně, celou organizaci všech stanovišť na celé slapské zdrži s cca 1 500 plavidly. Každé stanoviště bylo očíslováno, např. Velká Sladovař č. 5, měla 40 plavidel a např. Sejce č. 23, které bylo největším stanovištěm, tam bylo 200 plavidel. Každé stanoviště mělo jednoho kapitána, který vedl kompletní evidenci svého stanoviště a pro celou slapskou zdrž byl k dispozici jeden člun s přívěsným motorem se kterým jezdil oblastní kapitán vybaven mimo jiné tužkou, notýskem a kompletní evidencí, který ovšem musel mít výjimku pro užívání motoru jeho člunu, protože chytré hlavy vymyslely na zřejmou objednávku na základě zákona o omezení užívání spalovacích motoru k pohonu plavidel vyhlášku SKNV, jejímž cílem bylo úplná likvidace plavidel na Slapské zdrži. Že se to vesele obcházelo je jiná věc a že vyhláška, ač se s ní doslova kouzlilo, nedosáhla kýženého cíle. A protože ty chytré hlavy nebyl problém najít, tak vznikla do dnešního dne přetrvávající válka mezi hausbotáři a chataři na Ždáni, která je dnes navíc umocněna nezájmem orgánů, které by měly být ze zákona činné a když k tomu přidáme důsledky nepovedeného restitučního zákona u jehož zrodu bohužel jsem byl, pak nuda na vodní cestě a přilehlých pozemcích určitě nebude i v budoucnu.
Správci stanovišť, Svazarmovské organizace pořádaly branné hry pro děti, školy, neb se muselo naplňovat heslo, všichni bráníme vlast před imperialisty (ne že by se to dnes nějak změnilo, jen, jak je potřeba, se mění nepřítel), na Ždáni jsme vysazovali růže, zalesňovala se pláž atd. No prostě pohoda, ovšem jen do doby, kdy bdělý a ostražitý ideolog dospěl k podezření, že by se za touto aktivitou mohlo skrývat pracujícímu lidu nepřátelské podhoubí. A tak se vydala příslušná vyhláška, kterou jsem výše zmínil a kterou si každý vykládal, jak se mu to hodilo (opět se zase tak moc nezměnilo). Od roku 1977 do roku 1979 se počet plavidel snížil z 1346 na 457 plavidel to je o 64%.
V období 1980 -1982 došlo k vymisťování plavidel a úžasnému počinu - tvorbě zahrádkářských kolonií do nichž se na parcely o 200 m², např. na vrchol kopce nad Rabyní převážela na náklady SKNV plavidla. Tato stupidní akce, navazovala na ještě stupidnější vyhlášku ministerstva "lesů, vod a strání", která vedla nejen k architektonickému obohacení krajiny, ale také k obohacení na úkor skutečných zájemců o pozemek v lokalitě, kde platil zákaz stavění. Pikantní na tom bylo, že některá plavidla se po čase, kdy bylo zřejmé, že ataky díky odvaze několika jedinců ustaly, se přemístily zpět na vodní hladinu, ovšem pozemky jim zůstaly.
Po vlně tohoto nesmyslného projektu zůstalo na celé slapské zdrži 95 technicky způsobilých plavidel, z nichž většina se přemístila do zátoky č. 5 - Velká Sladovař, která se stala střediskem odporu a cca 30 kajutových plachetnic. Tady si neodpustím poznámku, že když jsem se stal federálním ministrem, jedna z prvních akcí vedla ke zdrojům tohoto nesmyslu, ovšem po setkání s autory, na ministerstvu nebo SKNV, jsem nabyl přesvědčení, že kde nic není ani smrt nebere. Vystrašení, umanutí, nikdo za nic nemohl. Je také třeba zmínit, že PVL se tehdy osvědčilo jako zdatný pomocník v realizaci diktátu mocných a začalo likvidovat přístavní zařízeni, ale to se velmi rychle vyřešilo, protože i tehdy některé právní limity nebylo snadné překročit.
Faktem však zůstává, že tato selekce významně positivně zasáhla do kvality plavidel.
Sladovařský potok, stanoviště KVMS.
Historicky nejstarší a dnes nejkvalitnější stanoviště malých plavidel na Slapech s vlastním parkovištěm, plně elektrifikované, s vlastním zdrojem pitné vody, a zejména s téměř dokonalou vnitřní organizací, kde by teoreticky nemělo docházet ke střetu se zájmem části chatařské populace, nicméně opak byl pravdou a je obava, že bude nadále eskalovat i v této době.
Stanoviště KVMS bylo schváleno SPS Praha a byly stanoveny technické podmínky pro zřízení přístavních zařízení dle ON 320022, viz stanovisko SPS Praha ze dne 17.5.1976, č.j. 1255/206-76 nebo zpráva ze dne 6.7.1984, č.j. 2740/310-84j. Když si uvědomíme, že stanoviště jsou stále stejně vymezena, s jejich plavebními značeními se "nepostrkuje", přístavní zařízení splňují několikrát schválené parametry, počet plavidel zůstává stále stejný, pravidelně se opakují technické prohlídky plavidel, tedy i s tím spojená, jak kdysi bývalo zvykem, vizuální kontrola přístavních zařízení, pak opakující se žádosti některých organizací a orgánů a na doložení stále stejného, pak k tomu je potřeba říci "na tvrdo", že se to jeví jako přihlouplá šikana úředníčků, kteří si hledají práci a zdůvodnění své zbytečné existence. Ale třeba je to jeden ze způsobů snižování administrativní zátěže obyvatelstva a důsledek sílícího významu využívání IT technologií, jak to má ve svém programu každá vláda.
Ale již dost exkurze do historie, kterou je však dobré znát, protože jinak pro nezúčastněného musí být problém vůbec pochopit o co se jedná.
Pane řediteli.
Prošel jsem všechny dostupné materiály, které považuji za relevantní, tedy použitelné, pro formulaci návrhu KVMS - smluvního ujednání o pronájmu břehových pozemků mezi PVL, s.p. - správcem vodní plochy a břehových pozemků (zák. č. 254/2001 Sb, zák. č. 305/2000 Sb., zák. č. 77/1997 Sb., a na základě Souhlasu SPS, pobočka Praha ze dne 15.7.2003, č.j. 4143/PH/03, pověřeného správcovstvím, na základě vyhlášky č. 344/1991 Sb., zrušena 01.05.2015 (67/2015 Sb.) plavebními znaky vyznačených stanovišť malých plavidel ( vyhl. č. 241/2002 Sb., § 5 ) zrušena k 15.4.2015, mimo jiné i současně platnou smlouvu, uzavřené před rokem 2015, která mně byla poskytnuta z jiného vývaziště. K vypracování návrhu, který jsem slíbil, však ještě potřebujeme abychom obdrželi další důležité informace a dokumenty, kterými jsou např. celý obsah Souhlasu SPS ze dne 15.7.2003, č.j. 4143/PH03, na který se PVL na více místech odvolává (vyhl. č. 344/1991 Sb., byla zrušena ke dni 1.5.2015) a stejně tak požadujeme vysvětlit, proč žadatel - PVL, podle tehdy platného zákona požádal jediný orgán, tedy plavební úřad - SPS, který jediný může udělit souhlas ke zřízení stanoviště..atd..sám sobě dal souhlas a bylo by zajímavé vědět jak a proč to udělal. Zejména proto, že je zcela evidentní, že tento model absolutního správcovství vývazišť ..atd.. nefunguje.
Viz odst. (3), bod b)
žadatel doloží souhlas správce vodní cesty s provozováním přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště.
Za důležitější však považujeme znát, jaké podmínky plavební úřad správci stanovil podle odst. (5)
Plavební úřad v povolení stanoví podmínky provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí a uvede, zda přístaviště, překladiště nebo vývaziště je chráněným místem.

Na tuto otázku, kterou jsem několikrát jménem KVMS položil, jsem nedostal odpověď.

Rok 2015 považuji za důležité datum pro jednání o uzavření nájemní smlouvy na užívání části břehového pozemku, protože na naši žádost mailem ze dne 7.8.2015 o uzavření výše zmíněné smlouvy Ing. Josef Holubička, vedoucí provozního střediska 5, PVL závod Dolní Vltava, sděluje informaci, která má zásadní význam pro případné uzavření výše uvedené smlouvy.
Dopisem ze dne 11.8.2015 PVL sděluje, že, cituji: " Povodí Vltavy státní podnik, jako správce VD Slapy včetně vodní plochy a břehových pozemků požádalo na základě zákona 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, § 8a o provozování všech vývazišť, která jsou v současné době na vodní nádrži Slapy vyznačena plavebními znaky, tj. požádala i o provozování vývaziště ve Velké Sladovařské zátoce, jehož část členové vašeho KVMS, z.s. na základě smlouvy č. 213-522/2005 do 10/2011, kdy byla tato smlouva z Vaší strany ukončena, využívali k umístění plavidel.
Na základě výše uvedeného nebude Povodí Vltavy, s.p. do ukončení řízení o provozování vývazišť na vodní nádrži Slapy vydávat žádné dohody ani uzavírání žádné nájemní smlouvy k užívání břehových pozemků, za účelem provozování vývazišť. Vaši žádost evidujeme a po kladném ukončení řízení o provozování vývazišť, v případě trvání vašeho zájmu zahájíme jednání o pronájem části vývaziště ve Velké Sladovařské zátoce pro umístění plavidel členů KVMS, z.s."
A protože není info, že by bylo ukončeno výše zmíněné řízení o provozování vývazišť na vodní nádrži Slapy (samozřejmě není možné oddělit Slapy od dalších vodních cest, zejména významných, viz např. stejné problémy na Labi), ani není k dispozici info, o čem by takové řízení mělo být, stejně tak, že nejsou k dispozici některé informace a dokumenty, které jsou nezbytné pro zaujetí kvalifikovaného stanoviska považuji tuto korespondenci, pokud ji pane řediteli akceptujete, za pouhou výměnu názorů k dané problematice. Jen připomínám, že roky plynou a tento rok to bude v listopadu již 11 let, kdy s tichým souhlasem PVL užíváme naše historické stanoviště s přístavními zařízeními, které taktéž nemají souhlas SPS a to jen proto, že se zúčastněné orgány nemohou dohodnout co má vlastně kdo dělat. Na druhou stranu je třeba říci, že vrásky nám to nedělá.

Vážený pane řediteli,
Abychom se vyvarovali triviálního tápání k pochopení stávající situace kolem správcovství vývazišť...atd.. na jehož základě byly, jsou nebo je záměr i do budoucna uzavírat smlouvy s jednotlivci nebo organizacemi o stanovištích plavidel, požadujeme poskytnutí dokumentu, kterým stanovil plavební úřad PVL, jako správci vývazišť ,,,atd,,,jaká má práva a povinnosti. Dále by bylo užitečné sdělit nejen KVMS, ale i veřejnosti, proč PVL sám sebe prohlásil za správce/poskytovatele všech stanovišť plavidel (navíc?? se souhlasem SPS), když, jak jsem výše uvedl, je zcela evidentní, že tento model absolutního správcovství vývazišť ..atd.. nefunguje.
Do toho spadá i sdělení tiskové mluvčí PVL, které informační hodnotou příliš neoplývá, viz tento odkaz: http://www.lode.cz/re.php?rub=1&ID=3076
ze kterého cituji: Výše celkového nájemného se stanoví součtem úplaty za užívání pronajatého pobřežního pozemku a platby za omezení (ztížení) výkonu správy vodního toku a správy vodní cesty podle velikosti a způsobu umístění plavebních zařízení a počtu umístěných plavidel. Při výpočtu nájemného za užívání pobřežního pozemku se plocha užívaného pozemku násobí v místě obvyklou cenou za pronájem m2 pozemku k podnikání nebo nepodnikatelskému účelu. Nájemní smlouva je uzavírána na dobu neurčitou.
Také toto sdělení vede k zamyšlení a k pochybnostem.
Konstrukce ceny se stanoví jako součet nájmu břehového pozemku a pak obtížně představitelného omezení (dokonce ztížení) správy vodní cesty atd, na což zásadní vliv má podle PVL velikost a způsob umístění plavebních zařízení a počet umístěných plavidel. Ale pak nesedí skutečnost, že PVL kdysi zavedlo jednotnou cenu za jedno vývaziště a to 3 189,- Kč bez DPH. Vzal jsem si k ruce smlouvu uzavřenou dne 3.7.2009, která je prý dosud platná. Smlouva je nazvaná smlouvou o poskytnutí vyhrazeného místa?atd a "Poskytovatelem" je PVL. Za poskytnutí pro umístění plovoucího zařízení byla stanovena cena ve výši 3 189/rok + DPH, splatná vždy do 31.5. bez zaslání složenky. Se stejnou cenou se setkávají i další uživatelé a to nejen v povodí Vltavy, ale také Labe.

Pane řediteli,
myslím, že nemá význam citovat některá zásadní ustavení ze zákonů, např.
§ 3 Práva k vodám a právní povaha vod
§ 7 Užívání povrchových vod k plavbě
3.2. Současná právní úprava správy vodních toků
3.3. Správci vodních toků ze kterého vyplývá, že nikdo jiný správu významných vodních toků vykonávat nemůže. Z této definice však nelze odvodit, že správu vývaziště, atd., nemůže vykonávat někdo jiný.
Problémem je jistě i fakt, že státní správa je na úseku vodního hospodářství je složitější, protože je organizována jako třístupňová a pak to, že vodní toky nemohou být předmětem vlastnictví, nikdo je nevlastní, nikdo za jejich následky nezodpovídá. Vodní zákon sice stanoví správce vodního toku, ukládá mu práva a povinnosti, ale zároveň mu přesně nestanoví odpovědnosti za škody způsobené při jeho správě.
A tím bych zatím skončil.
Pane řediteli,
omluvám se, že jsem se zpozdil o jeden den, z toho, co uvádím je však jistě zřejmé, že pokud všichni účastníci tohoto problému budou chtít dospět k optimálnímu řešení, pak to bude ještě dlouhá cesta.

Petr Miller
Předseda KVMS