Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Asi nikdo jiný si nepřeje konec sezóny víc, právě než oni. V uplynulém létě panoval u žlutých andělů na Jadranu stále čilý ruch, takže silné motory zásahových člunů prakticky ani nedostaly příležitost pořádně vychladnout. Velké množství zásahů se loni kumulovalo hlavně v oblasti Dalmácie, následované těsně oblastmi Istrie a Kvarneru. Šéf SeaHelp, Wolfgang Dauser k tomu uvádí: "Rozhodnutí nasadit nové lodě právě sem se ukázalo jako správné".
Intenzivnímu pracovnímu tempu dokonce padl za oběť i plánovaný křest nové zásahové lodě. Loď teprve prvním rokem provozovaná na centrále SeaHelp v Punat byla přesunuta na Istrii a centrála dostala úplně novou loď o výkonu 600 k. Takových lodí v barvách Seahelp se odteď po Jadranu plaví už tři exempláře.

Jak takový profesionální záchranářský zásah na moři vypadá, dokumentují nakonec pořízené fotografie. Osmimetrová loď slovenského majitele která skončila vyvržená na pobřežních skalách představovala pro pracovníky SeaHelp, obzvláště namáhavý úkol. Jejich hlavním cílem je vždy především udržet škody na co nejnižší úrovni. Zde pomohly speciální vyprošťovací nafukovací "míče", z nichž každý samostatně unese váhu až 30 tun.

Nebyl čas ztrácet čas, jelikož další příliv na sebe nenechá rozhodně čekat. Balóny byly opatrně nasunuty pod trup a nafoukány vzduchem. Loď zaklíněná v pobřežních skaliscích Susaku se zvedla jakoby držena neviditelnou rukou. To, co na obrázcích vypadá jednoduše, je ve skutečnosti práce po milimetrech. Na závěr musely být trup se zaklíněným šroubem velmi opatrně vyproštěny z ostrých pobřežních skalisek.

Po několika hodinách namáhavé práce provázené neutichajícím množstvím nepublikovatelných šťavnatých chorvatských nadávek se podařilo práci dokončit: Loď nadcházející přiliv očekávala plavbyschopná a připravená. Poté přišly ke slovu šestisetkoňové motory člunů, které ji po milimetrech stáhly zpět do jejího přirozeného prostředí, totiž jadranských vod. Díky speciálním nafukovacím míčům se podařilo loď ze skalisek totiž stáhnout.

Stav trupu a šroubu, resp. hřídele překvapil pak majitele lodi, ne tak ale Marka Orliče a Stanka Kovačeviče, ze základny Mali Lošinj, kteří zásah provedli. Žádné další škody při záchranných pracích na lodi totiž nevznikly, nicméně pokud by nebyly použity speciální vyprošťovací prostředky, mohly být záchranou vzniknuvší následné škody pro loď i fatální.

Šéf SeaHelp, Wolfgang Dauser má s takovými záchrannými pracemi bohaté zkušenosti a proto ví, že : "Pojišťovna škodu zaplatí jen tehdy, když je záchranou pověřena kompetentní firma. Pokud tedy majitel zvolí firmu, která kritériím pojišťovny neodpovídá, tak škody musí následně uhradit sám."


Samozřejmě, pominout nelze ani hledisko rizika druhotných škod na životním prostředí, vzniklých neodbornou manipulací s lodí při záchraně. Na lodi podobné velikosti se obvykle nachází cca 600 l benzínu nebo nafty a 30 až 60 l hydraulického oleje. Pokud tyto kapaliny uniknou do okolí, můžeme již mluvit o malé přírodní katastrofě..


Na tomto příkladu si můžeme zdokumentovat jak funguje hlavní myšlenka, která dala vzniknout spojení původního pojetí SeaHelp s pojištěním, která zní: udržet škody na minimu, to je to hlavní. V tomto případě díky "čistému" zásahu SeaHelp dosáhly škody 20.000,-?, ty ovšem způsobilo už původní najetí na pobřežní skaliska.