Cílem jejich cest jsou zpravidla především jižní oblasti Řecka, t.j. Kréta, Rhodos, Lesbos a Kos, dále Itálie, resp. Sicílie a Malta, ale jako rizikové jsou uváděny i Turecké vody. Vzhledem k tomu, že mnoho prázdninových plaveb míří právě do těchto oblastí, mají kapitáni těchto zejména charterových lodí oprávněné obavy o bezpečnost svých rodin a přátel. Jak známo, podle námořního práva, je totiž každý kapitán povinen poskytnou pomoc jiné lodi v nouzi resp. člověku na moři v tísni.
Situace týkající se konkrétního případu setkání s přeplněnou pašeráckou lodí v bědném stavu signalizující stav nouze tak může leckterou posádku rekreační jachty postavit do vpravdě nezáviděníhodné situace, kdy bude muset své další kroky důkladně zvažovat. Námořní právo totiž zároveň říká, že povinnost poskytnout pomoc vzniká tehdy, je-li toto možné bez toho, abyste ohrozili vlastní posádku, resp. loď. V normálním případě se tím myslí především vnější okolnosti, tedy stav moře nebo třeba technický aspekt poskytnutí takové pomoci.
Při setkání s pašeráckou lodí jsou však ve hře ještě další závažné aspekty. Pomineme-li fakt, že zpravidla není vůbec možné vzít na palubu rekreační jachty všechny osoby, musíme si uvědomit, že nelegální imigrant může pro nás představovat vážné nebezpečí pokud by se např. rozhodl lodě zmocnit a nakonec i v případě, kdy bychom s ním šťastně přistáli v přístavu, naše problémy by rozhodně teprve začaly. Přístavní orgány by totiž z pašeráctví lidí mohly obvinit nás samotné. Nicméně na druhou stranu se ovšem nelze jednoduše zprostit povinnosti poskytnutí pomoci.
Jak se tedy zachovat správně?
Prvotní snahou by mělo být se s pašeráckou lodí vůbec nepotkat. Toho lze dosáhnout poměrně snadno výběrem té správné lokality pro plavbu. Pokud se už do vod, kde můžeme na pašerácké lodě narazit pouštíme, neměli bychom zásadně plout v noci a měli bychom být s celou posádkou na takové setkání dopředu psychicky i morálně připraveni, protože to bude pro nás znamenat nejspíš stres. V každém případě je potřeba mít po ruce a bezodkladně použít čísla na pobřežní stráž, použít můžete i krizovou linku 112, případně DSC volání přes vysílačku. Volání na kanále 16 se kvůli možnému monitorování informací nedoporučuje. V hlášení pak uvedete pozici a kurz takové lodě a vyžádáte si instrukce, ale v žádném případě se nedoporučuje k takové lodi přibližovat. V případě, že budou ve vodě lidé je vhodné pro jejich záchranu vyhodit do moře vše co plave, nicméně vzhledem k faktu, že státní orgány nemají povinnost refundovat vaše vybavení pro záchranu použité a charterová společnost nejspíš nebude mít chuť za vás platit, přijdete v tu chvíli o kauci. Sami byste měli mít na palubě obzvlášť pečlivě vedený palubní deník, který v případě jednání s úřady pak bude jediným vaším důkazním materiálem.
Pokud máte zájem o další informace, můžete si prostudovat
materiál vydaný k tomuto tématu MDCR.