Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Zákonné opodstatnění této aktivity tkví v mezinárodních celních podmínkách, které nyní začali chorvatští celníci aplikovat v souvislosti s chystaným přistoupením balkánského státu k EU. Zjednodušeně řečeno jde o to, že zahraniční lodě, které v Chorvatsku jsou bez přerušení 18 měsíců, musejí zde být také procleny. Zatímco před několika měsíci se ještě někteří nad touto zprávou od Sea-Help ušklíbali a domnívali se, že jde o zbytečnou paniku, nyní to vypadá, že kritikům tak trochu tuhne úsměv. V současné době totiž informují o této okolnosti chorvatské maríny vlastníky lodí, které jsou tam dlouhodobě zakotvené.
Skipperům tak nezbývá než jednou za toto období opustit chorvatské vody a posléze opět projít zpětnou celní procedurou. Tomu, kdo toho není schopen, resp. to nestihl, protože nebyl včas informován nezbývá než zaplatit clo ve výši 20% z hodnoty lodě. Poslední slovo při jejím stanovování pak mají zase celní orgány a vzhledem k notorickému nedostatku v chorvatské státní pokladně je nasnadě, že tuto hodnotu určí vždy spíš vyšší než nižší.
Většina chorvatských marín na jadranském pobřeží o tomto chystaném opatření informovala své hosty včas, aby tito stihli učinit příslušná opatření, resp. stihli se jednou vypravit mimo chorvatské vody a opět se nechat proclít zpět. K tomu šéf Sea-Help, Wolfgang Dauser poznamenává: "Není rozhodně povinností marín své hosty informovat o těchto záležitostech, je to mnohem spíš jejich dobrá vůle, jelikož každý se musí sám zajímat o zákony země, ve které působí."
Popsaná situace vede k tomu, že v chorvatských marínách panuje teď na začátku listopadu větší provoz než v celé sezóně a malá celní mola pochopitelně nebývalému zájmu zdaleka nestačí. Podle zpráv skipperů, které Sea-Help má k dispozici není v Pule výjimkou ani 40 lodí čekajících na celní odbavení. Wolfgang Dauser k tomu ještě dodává: "Pokud by ale někdo pojal úmysl po vyclení na chorvatské straně zajet do nejbližší zátoky za"roh"a tam pak před návratem zpět několik hodin vyčkat, může narazit na potíže. Patrolující úřední lodě dbají přísně na to, aby vyclené lodě také skutečně 12-ti mílové pásmo opustily."
Pro některé skippery, kteří jarní varování Sea-Help nebrali příliš vážně, může představovat nynější situace nemalý problém. Někteří nedostali zprávu z maríny, jiní zase své lodě, které již dávno nejsou v pravém slova smyslu schopny mořské plavby, používají jen jako plovoucí chatu. Opustit Chorvatsko by měl ale i ten, kdo třeba jen odložil opravy a má teď loď v maríně vytaženou na břeh. Situaci nyní zhoršují ještě známé a nebezpečné podzimní mlhy a rovněž zhoršující se počasí, které dostává skippery pod časový tlak.
Sea-Help proto všem, kteří ještě nestihli se vypořádat s touto situací velmi doporučuje, aby do svých časových plánů započítali dostatečně velkou časovou rezervu, jelikož takové množství odbavovaných lodí ještě chorvatské celní úřady nezažily. Podceňovat se rovněž nevplácí ani technický stav lodí a jejich schopnost mořské plavby vzhledem k panujícímu podzimnímu počasí. Wolfgang Dauser závěrem ještě dodává: "Obviňovat ale maríny, že nahlásily lodě svých hostů celním úřadům rozhodně nemá smysl, protože to jednak je jejich zákonem daná povinnost a jednak, pokud by tak neučinily, vystavily by se samy riziku pokuty.