Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
dodnes používaných přístrojů a technologií. Expozice vznikla před dvěma roky pro jedno z muzeí v Lublani, a to u příležitosti 150. výročí Resselovy smrti. Vynálezce je připomínán a ctěn nejen v Česku, kde se narodil, ale také v Rakousku, Chorvatsku a Slovinsku.

Návštěvníci výstavy se dozvědí vše podstatné o lodním šroubu, který je nejvýznamnějším Resselovým patentem. Světové prvenství však vynálezci přiznala až deset let po smrti Akademie věd ve Washingtonu, uvedla Petra Kubišová z muzea. Nárok na patent si totiž dělali i jiní technici. Dále Ressel díky své invenci zdokonalil třeba lis pro výrobu vína a pneumatickou potrubní poštu a vynalezl kuličkové ložisko bez mazání.

Výstava nepřibližuje pouze technické záležitosti, ale také vynálezcův osobní život. Podle dochovaných pramenů měl Ressel kladné i záporné stránky. Byl houževnatý, pracovitý a cílevědomý, ale také paličatý, tvrdohlavý a někdy příliš důvěřivý. Dokladem toho jsou podle historiků například pokusy uskutečněné i přes opětovné zákazy úřadů a dlouholetý spor s bývalým společníkem. Jako nedoceněný vynálezce se také dlouho potýkal s nedostatkem peněz.

Kromě bohatého obrazového materiálu najdou návštěvníci na výstavě také modely některých vynálezů. Nechybí mezi nimi model parolodi Civetta, na níž Ressel v Jaderském moři nedaleko Terstu poprvé úspěšně použil svůj lodní šroub. Předcházely tomu roky výzkumů a pokusů. Jeho blízcí vzpomínali, že při práci na šroubu spával pouhé tři hodiny, po nocích běhal po pokoji, dělal náčrtky a horečně zapisoval výpočty.

Ressel se narodil v roce 1793 v Chrudimi. Jeho matka byla Češka, otec Rakušan, první manželka Chorvatka, druhá žena pocházela ze Slovinska. Vystudoval lesnickou akademii a jako lesník působil například v Kraňsku a na Istrii. Byl také ve službách rakouského námořnictva. Zemřel na malárii v roce 1857 na služební cestě v Lublani, kde je také pohřben. Brněnská výstava potrvá do 17. května.