Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
které bude součástí rekreační zóny. Práce na přípravě a sanaci zbytkové jámy začaly před čtyřmi lety a vyžádaly si 1,5 miliardy korun, dalších 500 milionů korun bude stát zatopení užitkovou vodou z Nechranické přehrady, řekl novinářům ředitel státního podniku Palivový kombinát Petr Lenc.

Podnik převzal lom Ležáky do správy v roce 2004. "Práce zahrnovaly utěsnění sloje, konfiguraci svahů, ochranu budoucí břehové linie, odstranění ekologických zátěží a vybudování přívodu vody," uvedl Lenc. Náklady hradil stát z 15 miliard korun, které z výnosů privatizace uvolnila v roce 2002 Zemanova vláda na sanaci krajiny po těžbě uhlí v severozápadních Čechách.

Další stovky milionů korun si podle Lence vyžádá rekultivace území kolem jezera, kde vznikne rekreační zóna s přístavem pro lodě a cyklostezkami.

Jezero Most s rozlohou 304 hektarů pojme 70 milionů krychlových metrů vody, hluboké bude až 70 metrů.

Plány na rekultivaci hnědouhelných lomů, které se mají po vyčerpání zásob uhlí zatopit, počítají v Ústeckém kraji po roce 2035 s celkem šesti novými velkými jezery o rozloze zhruba 3859 hektarů. V jezerech má být 1600 milionů krychlových metrů vody, což je pětinásobek množství vody zadržované přehradou Lipno, které je však zhruba o 1000 hektarů větší než plocha plánovaných jezer.

Nyní se napouští jezero Milada u Chabařovic na Ústecku. Voda do něho začala natékat v roce 2001. Jeho vznik bude stát kolem 3,5 miliardy korun.

Další jezera se nezačnou plnit dříve než v roce 2030, záležet bude na tom, kdy v nich důlní společnosti ukončí těžbu. Největším má být jezero ze současného lomu ČSA na Mostecku s rozlohou 1260 hektarů, z lomu Bílina na Teplicku pak vznikne vodní plocha o rozloze 1050 hektarů. Zatopeny mají být i lomy Libouš na Chomutovsku a Jan Šverma na Mostecku.