V Ústeckém kraji má zatopením dolů vzniknout šest velkých jezer
Ústí nad Labem 26. února - Po roce 2035 by na území Ústeckého kraje mohlo být šest nových velkých jezer o rozloze zhruba 3859 hektarů. Předpokládají to plány na rekultivaci hnědouhelných dolů, které se mají po vyčerpání zásob uhlí zatopit.
V jezerech má být téměř 1600 milionů krychlových metrů vody, což je pětinásobek množství vody zadržované přehradou Lipno, které je však zhruba o 1000 hektarů větší než plocha plánovaných jezer.
V současné době se napouští jezero Milada u Chabařovic na Ústecku. Voda do něho začala proudit v roce 2001. Jeho vznik bude stát kolem 3,5 miliardy korun. V současné době je zhruba ze dvou třetin plné. Podle Kindlové v první polovině letošního roku má začít napouštění bývalého dolu Ležáky u Mostu. Utěsnění jeho dna vyšlo na 428 milionů korun, zatopení bude stát kolem 120 milionů korun. Jezera budou patřit k menším vodním plochám, plánovaná rozloha nádrže Milada je 247 hektarů, jezero u Mostu pak bude mít rozlohu 304 hektarů. Kolem jezer má vzniknou rekreační zóna. Města a obce v okolí Milady předpokládají, že zde budou pláže, přístavy pro lodě, cyklostezky a další atrakce.
Další jezera se nezačnou plnit dříve než v roce 2030, záležet bude na tom, kdy v nich důlní společnosti skončí s těžbou uhlí. Největším má být jezero ze současného lomu ČSA mezi Mostem a Chomutovem, která má mít 1260 hektarů, z dolu Bílina pak vznikne plocha o rozloze 1050 hektarů. Zatopeny mají být i doly Březno-Libouš a Jan Šverma na Chomutovsku.
Kindlová tvrdí, že podle studií je v regionu dostatek vody, aby se jezera dala napustit, a to i v případě klimatických změn. Kraj podle ní v současnosti připravuje další studie, které mají závěry ověřit. Dodala, že před napouštěním každého jezera proběhne posouzení jeho vlivu na okolí, včetně vlivu na klima a pohodu obyvatel.
ČTK