Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Tak se například města Saint- Raphaël a Fréjus dál ve vzájemné soutěži rozrůstají do šířky a celý prostor mezi Cannes a Saint-Tropez zřejmě brzy vytvoří jednu velkou pobřežní aglomeraci se 100.000 obyvateli. Přeměna Azurového pobřeží v jednolitý pás měst je příznačná pro stále se zvyšující zatížení prostoru Středozemního moře. Hrozí, že se tento prostor stane obětí vlastní přitažlivosti, jejímiž důsledky jsou pokračující urbanizace, nedostatek vody, ekologické problémy a úbytek ryb.

Odborníci varují stále naléhavěji, že středomořské pobřeží je stále více a více zabetonované. Zatížení v důsledku přílivu turistů narůstá, zejména automobilovým provozem a horami odpadu. Klimatické změny pak stále častěji přinášejí sucho a lesní požáry, stejně jako různé pohromy způsobované škůdci. Jak by mohlo pobřeží Středozemního moře vypadat v roce 2025, pokud se státy oblasti nebudou schopny dohodnout na radikálním obratu, to ukazuje studie Modrý plán vypracovaná regionálním střediskem ekologické organizace OSN UNEP. Tento varovný scénář dochází především k závěru, že pomoci může jen výrazně posílená spolupráce mezi Severem a Jihem. Zejména je podle studie třeba zastavit růst spotřeby vody a její plýtvání, podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie a sázet na veřejnou dopravu a ekologické infrastruktury. Podle prognózy bude totiž v roce 2025 žít na středomořském pobřeží nejméně 174 milionů lidí, tedy o dalších asi 25 milionů více než dnes.

Pokud půjde dál všechno tak jako dosud, bude za 20 let "zabetonováno" dalších 4000 kilometrů pobřeží. To znamená, že tak bude urbanizaci a jejím infrastrukturám obětována již celá polovina pobřeží, včetně 1,5 milionu hektarů zemědělské půdy. Budou vybudovány další továrny, dopravní struktury, zvýší se problémy s odpadními vodami, přijedou další miliony turistů navíc a objem lodní dopravy ve Středozemním moři se zvýší čtyřnásobně. Toto rýsující se nové zatížení regionu postihne především jeho chudší jižní část. "Slabý hospodářský růst, klimatické změny, pokračující urbanizace, to všechno zvyšuje nebezpečí dalšího zesilování sociálních, ekonomických i ekologických rozdílů mezi severním a jižním pobřežím," konstatují autoři studie.

Pokud pobřežní státy nechtějí ohrozit turistiku, která je jejich nejdůležitějším zdrojem příjmů, musejí omezit spotřebu drahocenné vody. Autoři dokonce uvádějí, že je třeba se zaměřit spíše na trvalý rozvoj než na podporu volné výměny zboží. Zvýšeným civilizačním a ekologickým tlakem, pod nímž se ocitá Středozemní moře a jeho pobřeží, však netrpí jen lidé. Prakticky vyhubeny již byly některé druhy tuleňů a želv, šíří se zamoření zavlečenými řasami a biologové si stěžují na "anarchii ve vývoji mořských kultur". Ti, kdo na pobřeží pracují, žijí většinou z turistiky, zemědělské výroby a rybolovu. Ti všichni doufají, že politikové něco udělají, aby se katastrofické předpovědi nenaplnily.