Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Kolos dlouhý 297 metrů plující pod vlajkou Libérie a převážející 120.000 tun ropy se po nárazu rozlomil a jeho mazlavý obsah se začal valit do moře. Tato katastrofa byla jednou z prvních u evropských břehů, a bohužel vůbec ne poslední.

Torrey Canyon, postavený v roce 1959 v USA, vezl kuvajtskou ropu určenou k dalšímu zpracování. Jak ukázalo vyšetřování, byl kapitán lodi Pastegno Rugiatti v době havárie na velitelském můstku sám a měl za sebou nepřetržitou třicetihodinovou službu. Hodinu před osudným nárazem přijal příkaz k plavbě do Milford Haven. Určil směr a nastavil autopilota. Zřejmě však při stanovení polohy zaměnil signály majáku Wolf Rock se signály majáku Bishop Rock a loď byla navedena přímo na útes.

Než se posádka vzpamatovala, tanker se silně naklonil a jeho bok byl rozpárán v délce přes 200 metrů. Stáhnout loď z útesu se poté nepodařilo ani třem remorkérům. Ropný koberec pokrývající hladinu v délce přes 50 kilometrů zasáhl za pár dnů pobřeží Cornwallu. Protože šlo o první havárii takového typu, s níž nebyly žádné zkušenosti, pokoušeli se záchranáři zapálit ropnou skvrnu napalmovými pumami. Ta se ale dále šířila a největší škody napáchala ve Francii na bretaňských plážích.

Na ropnou skvrnu byl posléze letecky rozprášen přípravek, který ji zčásti, za cenu vzniku toxických produktů, rozložil. Po řadě pokusů se letounům Royal Air Force podařilo zápalnými pumami, raketami a leteckým palivem zapálil zbytek tankeru, jenž se v té době již rozlomil na tři části. Mořská flóra a fauna se z této rány vzpamatovávaly řadu let. Mnohem více než samotná ropa jim ale uškodily silné chemikálie (rozpouštědla či odmašťovadla) použité v obrovském množství.
Tankery nebyly nikdy považovány za příliš bezpečné. Havárie Torrey Canyon, která iniciovala jednání o bezpečnosti tohoto druhu přepravy, vedla k dohodám o užívání bezpečných tras a také k vytvoření komunikační linky pro koordinaci záchranných akcí v oblasti frekventovaného Lamanšského průlivu. K haváriím včetně vzájemných kolizí ale dochází i nadále, zejména pak v úzkých průlivech. Na svědomí je má neobratnost plavidel či nedostatky v navigaci nezkušenými posádkami z třetího světa.

V roce 1978 po potopení další lodě plující pod liberijskou vlajkou, Amoco Diaz, reagoval svět zavedením nových technických norem. Po ztroskotání tankeru Exxon Valdez v roce 1989 přijaly USA zákon, který klade přísné požadavky na cisternové lodě plavící se v amerických vodách. Tato havárie spolu s potopením lodi Erika v evropských vodách v roce 1999 přispěly k přijetí zákazu tankerů s nezdvojeným trupem. Než však byla nová opatření uvedena do života, ztroskotal ještě v roce 2002 Prestige.

Největším problémem obřích tankerů i nadále zůstává využívání složitých vlastnických struktur, které znesnadňují určení odpovědnosti v případě havárie. Tanker Prestige například vlastnila liberijská společnost, provozovalo jej řecké rejdařství a náklad se vozil pro švýcarskou firmu.

Havárie tankerů nelze podle ekologů srovnávat jen podle množství produktu, který se vylije do moře. Rozsah katastrofy závisí i na typu látky, na počasí a na oblasti, v níž plavidlo ztroskotá.

Výběr největších havárií tankerů za posledních 30 let:

18. března 1967 - Liberijský tanker Torrey Canyon ztroskotal u Cornwallu ve Velké Británii. Po jeho rozlomení se vylilo do moře 120.000 tun ropy.
23. ledna 1976 - Po výpadku motoru a přetržení kotvy se v průlivu La Manche po nárazu na skalisko rozlomil tanker Olympic Bravery. Vyteklo z něj 250.000 tun ropy.
16. března 1978 - Liberijská cisternová loď Amoco Cádiz ztroskotala na mělčině u francouzského Brestu. Po rozlomení lodi se do moře vylilo 230.000 tun ropy.
31. prosince 1978 - Řeckému tankeru Andros Patria plujícímu s 200.000 tunami ropy praskl v bouři trup u severozápadního pobřeží Španělska. Do moře uniklo 50.000 tun ropy.
19. července 1979 - V rozporu s předpisy plující Atlantic Empress narazil u Tobaga přídí do boku Aegean Captain. Obě lodě se vzňaly a rozlomily. Uniklo téměř 300.000 tun ropy.
6. srpna 1983 - Španělský supertanker Castillo de Bellver se vzňal u západního pobřeží Jihoafrické republiky, rozpadl se a potopil. Do moře se dostalo zhruba 40.000 z 252.000 tun ropy.
25. března 1989 - Největší ekologickou katastrofou v americké historii se stalo ztroskotání tankeru Exxon Valdez. Ten najel na mělčinu asi 40 km od pobřeží Aljašky, když se pokoušel vyhnout ledovci. Do moře vyteklo 38.000 tun ropy.
11. dubna 1991 - Nedaleko italského Janova explodoval kyperský tanker Haven vezoucí 143.000 tun a o tři dny později se potopil. Vyteklo z něj asi 50.000 tun ropy.
3. prosince 1992 - Řecký tanker Aegean Sea havaroval u španělského pobřeží poblíž přístavu La Coruňa a rozlomil se. Ropná skvrna dosáhla šíře 100 kilometrů, uniklo 70.000 tun.
5. ledna 1993 - Liberijský tanker Braer s 85.000 tunami ropy najel u Shetlandských ostrovů na mělčinu, kde se 12. ledna rozlomil. Do moře vyteklo téměř 85.000 tun ropy.
15. února 1996 - U jihozápadního pobřeží Walesu nedaleko přístavu Milford Haven najel na mělčinu kyperský tanker Sea Empress. Do vody uniklo přes 70.000 tun ropy.
12. prosince 1999 - Při havárii maltského tankeru Erika u bretaňského pobřeží, který se poté v rozbouřeném moři rozlomil, uniklo do moře 20.000 tun topného oleje.
13. listopadu 2002 - U severozápadního pobřeží Španělska havaroval tanker Prestige se 77.000 tunami topného oleje. O šest dní později se rozlomil a potopil.