Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Výzkumníci jsou přesvědčeni, že konečným důsledkem může být katastrofální dopad na mořské prostředí, neboť plankton je základem potravního řetězce obyvatel oceánů. Planktonem se živí ti nejmenší živočichové jako je krill a sami následně slouží za potravu větším tvorům - rybám nebo dokonce velkým kytovcům,
například velrybám.

Podle studie klimatické změny, které stojí za zvýšením teploty povrchových vod moří, zasahují rovněž do stoupavých pohybů živných látek pocházejících z oceánských hloubek. Tyto látky obsahující dusík, fosfor či železo jsou základní potravou fytoplanktonu a pokud se přeruší jejich dodávky, rostliny uhynou, což bude mít dodatečný efekt - nebudou totiž moci pohlcovat kysličník uhličitý z atmosféry.

Moře jsou jakousi "přirozenou žumpou" přírody, neboť pohlcují kysličník uhličitý a rozkládají uhlík v oceánech nebo jej ukládají jako organický odpad na dně. Hojný fytoplankton v oceánech absorbuje obrovské množství kysličníku uhličitého.Když organismy uhynou, organický uhlík si berou s sebou na dno oceánů, kde zůstane tisíce let.

Podle šéfa výzkumu Jefa Huismana je plankton základem potravinové sítě a současně fytoplankton konzumuje při fotosyntéze kysličník uhličitý, jenž přispívá k takzvanému skleníkovému efektu. "Pohlcování kysličníku uhličitého fytoplanktonem v rozsáhlých oceánech přispívá ke snížení tempa růstu kysličníku v pozemské atmosféře," vysvětlil profesor Huisman. Počítačový model badatelé ověřili skutečným měřením v Tichém oceánu, kde jsou teploty povrchových mořských vod obvykle vyšší než v jiných částech planety.

Doposud se vědci domnívali, že fytoplankton, který obývá zejména stometrové hloubky, je stabilní a imunní proti dopadu oteplování planety, což ovšem nynější studie vyvrací.