Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Kuchyně jadranského přímoří a její speciality

Kuchyně jadranského přímoří je zvláštní a pestrá, nabízí jídla ovlivněná gastronomií italskou a mnohdy i rakouskou a maďarskou (upozorňujeme na tematický článek: Dobroty z chorvatské kuchyně) Zanechala zde své stopy i doba tureckého panství, takže tu jsou domovem i různé zeleninové závitky s masovou náplní (např. tzv. arambašići) a hlavně čevabčiče a ražniče. Některá jídla převzala tato kuchyně i z chorvatského vnitrozemí.


V oblasti Kvarneru a Istrie je chutnou specialitou jehněčí nebo telecí maso pečené pod tzv. pekou, což je železný poklop, pod nímž se dříve na venkově pekl chléb. Nádoba se staví do žhavého popela.Tento způsob přípravy masa se rozšířil i do dalších částí přímoří. V Istrii a v oblasti Kvarneru se používá název čripnja.
Jehněčí nebo výborné skopové je tu vůbec častou součástí jídelníčku. Po celém pobřeží je oblíbené jehněčí pečené na rožni nebo v troubě (v poslední fázi se s ním společně pečou vařené brambory). V okolí Šibeniku se připravuje jehněčí jako tzv. visovačka begovica, což je maso dušené s kyselým ovčím mlékem. K jehněčímu masu podrobněji v tematickém článku Jehněčí maso - velká pochoutka a také letitý spor dvou ostrovů

V Istrii je možno ochutnat libové vepřové, dušené nebo vařené ve smetaně (tento recept tu zůstal po Italech). Jako v celém Chorvatsku tu jsou velmi oblíbeny smažené řízky, vepřové, ale především telecí. Pokud jsou plněné šunkou a sýrem a pak obalované v trojobalu, říká se jim záhřebský řízek (zagrebački odrezak).

Na různé způsoby se často připravuje kuřecí maso, i když drůbež není tak rozšířená jako u nás.
Vaří se i různé guláše. Zamíříme-li do blízkého vnitrozemí, kde žije dost lovné zvěře. pak se můžeme těšit na guláš třeba ze srnčího masa s místními těstovinami zvanými šuljki.

Čím dál více návštěvníků z Česka si objednává ryby (viz Ryby žijící ve vodách Jadranu). Aby se v nabídce mohli lépe orientovat, uvádíme malý přehled názvů upravovaných ryb:

arbun ? ružich červený
barbun či barbon / barbuna ? parmice nachová či trlja
bakalar ? treska
bodeljka či škarpina, škrpina ? ropušnice (velmi ošklivá,ale chutná)
brancin či lubin ? mořský okoun či mořčák chutný
bukva ? okáč
girica ? girice
grdobvina či vražja mati ? ďas
jegulja ? úhoř
kovač či sanpiero ? pilobřich ostnitý
list či švoj ? mořský jazyk
komarča či orada ? pražman zlatý
mačka ? mačka skvrnitá
murina ? muréna (pokud se loví, pozor, může bolestivě kousnout, má jedovatý sliz, je ale velmi chutná a také drahá)
pauk ? ostnatec paprsčitý
palamida ? palamida středomořská
papalina ? šprot
plavica ? makrela japonská
raža ? rejnok ostnatý
sardina ? sardinka
skuša ? makrela
sardela či srdela ? sardela či sardel
šnjur ? karas či stavrida
tunj či tuna nebo tun ? tuňák
ugor ? úhoř mořský
zubatac ? zubatec

Ryby se připravují na tři způsoby. První způsob - na roštu (na gradelama) je pro české návštěvníky asi nejchutnější způsob úpravy. Další je úprava na brudet či brodetto, tj. dušení ryby s rajčaty, cibulí, různým kořením a bylinnými přísadami, tedy jakýsi guláš. Mezi českými turisty asi najde nejméně příznivců třetí způsob, ryba vařená - na lešo (vaří se ve vodě ochucené česnekem, petrželkou, kořením, s přidáním oleje a s dalšími přísadami).

Téměř každý chce na Jadranu ochutnat tzv. plody moře, tedy různé hlavonožce, mlže, raky, kraby či jiné mořské živočichy (viz Ze světa jadranské mořské fauny). Některé z nich jsou dnes k dostání i u nás, prodávají se v supermarketech. Za syrova, jen pokapané citronem se jedí ústřice (kamenice či oštrige). Jako součást tzv. černého rizota (crni rižot) lze ochutnat např. sepie (sipa), jiné rizoto bývá s chobotnicemi (hobotnica) nebo s olihněmi (lignje ). Dobré jsou i olihně nakrájené na proužky a osmažené. Jako všechny speciality jsou i plody moře dost drahé. Cenový primát mají však mezi nimi humr (hlap) a langusta (jastog), která se jí buď vařená nebo se kousky obalují v těstíčku, smaží a polévají tatarskou omáčkou.

Součástí každého hlavního chodu je jako příloha zelenina, a to opravdu hodně zeleniny, kdežto ostatních příloh - brambor, těstovin či rýže - se obvykle podává méně. Zeleninová směs tu bývá velmi pestrá: hrášek, fazolky, cukina, mrkev, brokolice, květák, mangold (blitva), rajčata, papriky. Bývá dobře ochucena a chutná výborně i zapřísáhlým nepřátelům zeleniny.
Kromě toho bývá zelenina ještě servírována jako salát, tedy syrová. A opět je tu veliká druhová pestrost - hlávkový salát, čekanka (radić), zelí hlávkové, zelí čínské, papriky, rajčata atd. Salát se ochucuje jen pár kapkami nerafinovaného (panenského) olivového oleje a vinného octa, tedy bez vody a cukru.

Jako moučník se podávají palačinky s různými náplněmi, záviny s neoobvyklými náplněmi, fritule (jakési koblihy) a kroštule (u nás bychom to nazvali boží milosti), dortové zákusky, zmrzlina různého druhu, poháry, rožata (pudink s karamelem), krokanat (křupky z madlí a karamelu), saláty z čerstvého ovoce.

Na pobřeží je nutno ochutnat pršut (i když je velmi drahý), v jižních krajích specialitu nad jiné vychvalovanou. Je to vepřová šunka, uzená v dýmu otevřeného ohniště a sušená proudícím vzduchem (Co je vlastně pršut?).
Jako předkrm je oblíbený pažský sýr (paški sir), ovčí specialita z ostrova Pagu.

Nápoje

Káva (kava) je nezbytná stejně jako u nás. Podává se téměř výlučně espreso, v maličkých šálcích, velmi silné. Často je lépe objednat si dned dvojité espreso (dupli espreso) nebo tzv. dugi či duži espreso (tedy dlouhé nebo delší), což znamená s větším množstvím tekutiny, ale se stejným množstvím kávy.

Nabídka alkoholických i nealkoholických nápojů je široká. Levný ale není žádný. Jen těch značek piva, které tu jsou k dostání! Z nejrůznějších důvodů se nakonec volí víno, které rozhodně nepřijde dráž než jiné nápoje a ke zdejším pokrmům patří. Víno se zde, zejména v Dalmácii, pije k jídlu tak, že se červené míchá s vodou v tzv. bevandu nebo bílé se sodovkou v tzv. špricer čili střik, případně gemišt, kde místo sodovky je minerálka. Při objednávce si host nechá přinést víno a zvlášť vodu nebo sodovku (kisela voda) a namíchá si nápoj sám podle své chuti. Je to velmi osvěžující a ke zdejším pokrmům vhodné.

Ještě několik informací o víně. Je tu tolik druhů, že je dost těžké se v nich za krátkou dobu pobytu vyznat. Většina, i ta lehká stolní vína, jsou však dobrá, nepančují se. Pokud si návštěvník přímoří opravdu chce pochutnat na víně, může mu posloužit následující výběr nejlepších vín, která jsou domovem v chorvatském přímoří:

červené
dingač omezené teritorium na poloostrově Pelšac odborníci je řadí k 10 nejlepším na světě
postup Pelješac
plavac Murvica a Bol na Brači
kaštelet ostrov Hvar
merlot Buzet v Istrii
teran Motovun v Istrii
babić Primoštěn, Šibenik v sev. Dalmácii
faros ostrov Hvar
merlot Istrie


bílé
vugava ostrov Vis
zlatni plavac ostrov Hvar
pošip Brna na Korčule
rukatac Korčula
grk Lumbarda na Korčule
maraština ostrov Lastovo a na Korčule
malvazija Dubrovník
trojišćina ostrov Krk
žlahtina Vrbnik na Krku
kujundžuša Imotski v Dalmatském Záhoří

Kromě toho lze také doporučit růžové víno opol rosé ze Šibeniku a okolí. Mezi zdejšími sekty vede Bakarska vodica z okolí Bakarce a Bakaru na Chorvatském přímoří. Prošek je dezertní víno, vyráběné z hroznů určitého druhu vína, a to z bobulí, které se nechávají uschnout na keřích a mají tedy vysoký obsah cukru a dalších látek. Název je z italštiny prosecco , tedy předsušený.

Společenské posezení se obvykle neobejde bez tvrdšího alkoholu. V přímoří se většinou pije loza, zvaná též lozovača, což je pálenka ze zbytků vinných hroznů při výrobě vína. Velmi oblíbený je bylinný likér travarica. Při jeho výrobě se do vinného destilátu přidávají různé byliny - chutí, nikoli barvou, připomíná náš fernet. Specialitou Zadaru je likér maraskino, ochucený zvláštním druhem višně - maraskou, která je na pobřeží středního Jadranu domovem. Traduje se, že ho s oblibou pil Napoleon, když se svými generály oslavoval svá vítězství.

Přehled průměrných cen vybraných potravin, nápojů a služeb v r. 2005