Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Vojenskou službu absolvoval u válečného námořnictva a po odchodu z armády v roce 1872 začal pracovat u paroplavební společnosti v Terstu. Na doporučení zaměstnavatele byl záhy přijat jako strojník na loď Viceadmirál Tegetthoff, která se chystala na náročnou výpravu do Severního ledového oceánu. Expedice vedená dvěma zkušenými důstojníky a badateli Juliusem Payerem a Karlem Weyprechtem vyplula 13. června 1872 z německého Bremerhavenu, a i když hledaný Severovýchodní průliv nenašla, nevrátila se z prázdnou - koncem srpna následujícího roku objevila dosud neznámé ostrovy, které dostaly jméno Země Františka Josefa. Na evropské pevnině - v norském přístavu Vardö - stanuli členové polární výpravy opět až 3. září 1874. Ota Kříž už ale mezi nimi nebyl - zemřel necelého půl roku předtím na všeobecnou tuberkulózu a kurděje a jeho ostatky byly uloženy do skalní pukliny nedaleko Wilczekova mysu na Zemi Františka Josefa.

Téměř 7000 kilometrů jižním Pacifikem na sedmimetrové otevřené loďce s 18 muži plul s minimem zásob kapitán William Bligh, než přistál u břehů Timoru. Dne 14. června 1789 tak skončila jeden a půl měsíční anabáze "nevzbouřenců" na lodi Bounty. Událost, která byla několikrát úspěšně zfilmována, začala 28. dubna, když 11 mužů ze dvaačtyřicetičlenné posádky lodi anglického námořnictva pod vedením Fletchera Christiana vypovědělo poslušnost kapitánovi a zmocnili se lodi. Zatímco 12 mužů potřebných pro další plavbu si vzbouřenci ponechali, zbytek posádky v čele s Blighem vysadili na otevřené moře a ponechali osudu. Díky kapitánovým navigačním schopnostem se pak "trosečníci" dostali na pevninu, a v březnu následujícího pak Bligh vypovídal před admiralitou, která je zprostila zodpovědnosti za vzpouru.