Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
vyhodnocuje výsledky měření a rozborů, dohlíží na rozsah rybolovu z hlediska jeho udržitelného rozvoje, a získané údaje pak soustřeďuje do souhrnné zprávy "Moře, pobřeží, rybolov a hospodářské aktivity v moři".

Tyto zprávy vydává agentura již od r. 1996. Zatím naposledy vyhodnotila výsledky za r. 2003. Při hodnocení mořské vody vycházela z předepsaných 21 ukazatelů ochrany životního prostředí. V sedmi lokalitách bylo zjištěno znečištění a je třeba urychleně provést opatření, aby nedocházelo k dalšímu ohrožení místních ekosystémů, a naopak aby se situace zlepšila. Jsou to tyto lokality: moře v oblasti Limského zálivu, u Puly, Rijeky, Bakaru, Zadaru, v Kaštelském zálivu. Vesměs se jedná o částečně uzavřené vodní plohy, které jsou znečišťovány odpadními vodami, komunálními průmyslovými, případně říčními nánosy nebo lodní dopravou.

Přírodním jevem zvaným mořský květ jsou nejvíc ohroženy Šibenický a Kaštelský záliv a pobřeží Istrie, ale může se objevit i v jiných částech Jadranu. Loni se objevil na západním istrijském pobřeží, především v oblasti Rovinje. Více informací najdete v našem loňském článku: Mořský květ.

Vodní květ není na většině světových moří ničím neznámým a na Jadranu o něm psali již antičtí autoři. Je to jev, který za určitých vhodných hydrometeorologických, světelných a dalších podmínek vzniká u mořského pobřeží při nadměrné koncentraci škodlivin. Přílišné množství živin v mořské vodě, především fosfátů a nitrátů, pak způsobuje masový rozvoj fytoplanktonu. Ten potom vytváří slizkou, želatinovitou masu, která pokrývá hladinu moře v postižených místech a znemožňuje koupání a jakékoli aktivity v moři. Někdy to trvá řadu dní, než mořské proudy a větry zanesou tuto nakupenou nepříjemnou slizkou masu na širé moře. Je to vždy časově omezená záležitost nevelkého rozsahu.

Jadran je však stále přes tento přírodní "problém" s důsledky činnosti člověka nejčistší částí Středozemního moře. Jak ukazují mimo jiné výsledky rozsáhlého sledování čistoty Středomoří německými odborníky v rámci akce německého autoklubu ADAC, udržuje si Jadran po léta neotřesitelně pozici nejčistšího moře, ale dokonce se počet naprosto čistých lokalit ještě zvyšuje. Ostatně o tom svědčí i zpráva výše uvedené chorvatské agentury pro ochranu životního prostředí. Podle ní splňovalo v r. 2000 96 % chorvatských jadranských pláží zákonné normy pro koupání osob, o tři roky později to bylo již 98 %.

Uvedená agentura sleduje i rybolov s cílem udržet jej v mezích biologicky přijatelných. Neustále sleduje odlov jednotlivých druhů ryb a dalších mořských organizmů a usměrňuje podmínky k ochraně jejich zásob v moři.
Pozornost věnuje i činnosti rybářské flotily. V posledních několika letech se celkový odlov mořských organizmů v Jadranu pohyboval kolem 20 tisíc tun ročně. Z toho připadalo na ryby žijící ve velkých hejnech (sardele aj.) 10 až 14 tis. tun, jeden tisíc tun na tuňáky a cca 700 tun na štikozubce; na ostatní ryby a jiné mořské organizmy připadá podstatně méně. Odlov bílých ryb klesá každým rokem. Klesá i počet odlovených "pravých " krabů, tj.langust a humrů.