Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Jednou z tradičně opomíjených věcí je záchrana na moři. Dost na tom, že v kurzu nás zkouší z navigace, předpisů a námořních uzlů. Záchrana se pak odbude pár větami co bychom kdyby. Ostatně komu by se chtělo máchat v ledové vodě, že?
Naše zkušenost s vodním prostředím obvykle vychází z pobytu ve vodě v plavkách. Nedobrovolný pobyt ve 12°C se od ideálu přeci jen vzdaluje. Obvykle sice tušíme, že ve studené vodě se můžeme podchladit, ale kde jsou meze a jak dlouho tam vydržíme, na to už umí odpovědět málokdo.

Naše tělo se snaží udržovat teplotu ve velice úzkém rozmezí 36-37°C a vybočení z těchto mezí se všemožně brání. Expozice ve studené vodě pak způsobuje spuštění obranných mechanismů, jako je omezení průtoku krve v rukou a nohou, aby si tělesné jádro (trup) udrželo co nejdéle stálou teplotu. Jestliže to nestačí, nastává svalový třes, který může zvýšit produkci tepla o 20-30%. Když ani to nepomůže, dochází k poklesu tělesné teploty a v krajním případě i ohrožení života.

Pár úvah na začátek
Pro naše potřeby můžeme chápat tělo jako zdroj tepla s výkonem okolo 80-120W (watů zhruba jedna žárovka) a teplotě 37°C.Vyprodukované teplo musíme vyzářit do okolí. Tepelná rovnováha nastává při teplotě okolo 26-28°C. Tu máme pod peřinou, když spíme. Pak se neprobudíme ani zimou, ani horkem. Je-li okolní teplota nižší, musíme se obléci, jinak by došlo k podchlazení. Když se budeme pohybovat (plavat), tak tepelná rovnováha se ustaví při teplotě vody okolo 24°C a vyšší. Předpokládá to tedy intenzivní pohyb a poměrně dost teplou vodu.

Opouštím loď a rád bych to přežil
Ve většině případů je teplota moře nižší jak 24-26°C. Tedy i v tropickém moři dřív nebo později ve vodě promrznu. Když budeme muset opustit loď a nestrávíme pouze pár minut v záchranném ostrůvku, je třeba se do vody pořádně obléct. Podmínkou je mít plovací vestu, protože oblečený člověk se na vodě udrží jen obtížně. Je-li to možné, oblečeme si několik vrstev oblečení, včetně ponožek, bot a je-li to možné i rukavic, čepice, popřípadě šály. Nenechte se zmýlit tím, že ještě před chvílí jste se na palubě opalovali.

Ve vodě, nemáme-li ke břehu pouze pár set metrů, tak neplaveme. Oblečení bude okamžitě mokré a postupně si začneme ohřívat vrstvu vody, která je nasáklá v oblečení. Bude to sice jen o pár stupňů, ale i to je významné. Kdybychom se pohybovali, vymyjeme si tuto vrstvičku vody a ochlazování bude postupovat podstatně rychleji. I tak než nás vytáhnou z vody nám teplo nebude.

Jak dlouho lze vydržet?
Jak dlouho vydržíme ve vodě, aniž bychom zmrzli, záleží na rychlosti ochlazování našeho těla (tělesného jádra). Pro naše potřeby si můžeme podchlazení (hypotermii) rozdělit do tří stupňů.

 Mírná - 36-34°C (svalový třes, mysl čistá, jsme schopni komunikovat a pohybovat se)
 Střední - 34-30°C (bez svalového třesu, člověk nemusí reagovat, mluví nesrozumitelně, není schopen se dobře soustředit. Dýchá a je při vědomí)
 Kritická - méně jak 30°C ( je v bezvědomí, nebezpečí zástavy srdce a zástavy dýchání)

Zhruba při 29°C dochází k zástavě krevního oběhu. Toho se využívá při operacích srdce. To je také teplota, ke které bychom se vůbec při svém pobytu ve vodě neměli přiblížit.
Je pěkné vědět, jaké jsou teploty těla a jeho chování, ale nedělejme si iluzi, že bychom prvně měřili teplotu v konečníku (jinde to nemá smysl). Nehledě na to, že lékařský teploměr nižší teplotu jak 35°C obvykle nezobrazí. Proto je daleko důležitější stupeň podchlazení určit podle chování zachraňovaného.


Mírné podchlazení
 svalový třes, ale za půl hodiny může zmizet, někdy si jej nemusíme vůbec všimnout. Mysl čistá, jsme schopni vnímat, komunikovat a pohybovat se. Je nám rozumět (nemluvíme jako opilí)

To si zažil asi každý na moři při nepřízni počasí, kdy moře houpe, že bys ani tuleně nevyhnal. Obvykle to spraví teplý čaj a suché prádlo. Teplota těla se nedostane pod 35,5-35°C. Jestli-že jsme na palubě či v moři dostatečně dlouho (v moři na to stačí pouhé 2 hodiny), teplota těla může klesnou až k hranici 34°C. Pak už jektáme zuby, jsme vyčerpaní a chce se nám spát. Nastává přitom svalový třes, který zhruba do 20minut až půl hodiny může ustat. Rychle se vyčerpávají zásoby energie, tělo chladne. O takto postiženého by se měl už někdo postarat.

Střední stupeň podchlazení
 třes už dávno nemáme, špatně artikulujeme-není nám rozumět. Zimu si už nemusíme uvědomovat. Hůř se pohybujeme, jsme vyčerpaní, chce se nám spát ? to podle nátury. Určitě jsme stále při vědomí.

Klesne?li naše teplota pod 34°C, může to být již život ohrožující stav. Jsme zesláblí, myšlení je zastřené, reakce zpomalené, nemusíme být schopni se pohnout, máme ztuhlé svaly, nejsme schopni pořádně artikulovat, není nám rozumět.. Na spodní hranici teplotního rozmezí (30°C tělesné teploty) upadáme do bezvědomí.

Kritické podchlazení
 Těžký stav, kdy upadáme do bezvědomí. Hrozí zástava srdce a dýchání, nebo už nastala.

Tady už jde o život. Jsou sice známy dva případy, kdy se podařilo oživit lidi s tělesnou teplotou 10 a 12°C, ale znamenalo to týdny v nemocnici a měsíce následný dohled lékařů. Obecně to nelze doporučit.

Hm, a co s tím?
Každého jistě napadne, že když je někdo podchlazený, že je ho třeba nejdřív rozehřát.
Jde-li o počátek mírného podchlazení, zvládneme to horkým čajem a teplem. Je-li podchlazení větší (34,5°C a méně), je třeba s dotyčným zacházet jako by měl poraněnou páteř. To znamená klid na lůžku a nepohybovat s ním. Tato rada pramení z faktu, že teplota srdce a krve proudící do srdce nesmí poklesnout pod 29°C. Kdybychom promrzlého naložili do vany s horkou vodou nebo s ním pohybovali, prokrví se mu povrchová vrstva kůže na rukou a nohou. Jestliže se tělo snaží teplotu jádra co nejdéle zachovat, tak celý objem nohou (svaly) velice rychle dosáhne teploty okolní vody (a ta je nižší jak 29°C). Teplá koupel obnoví průtok krve v nohou, ale ty jsou promrzlé a krev tekoucí z těla (jádra-hrudníku) se v nohou ochladí. A tato ochlazená krev pak způsobí zástavu srdce. Kdybychom měřili teplotu jádra, zjistíme že i když je člověk již v teple, teplota těla stále klesá (proudící krví prohřívám promrzlé nohy). Tomu poklesu se říká drop out a je vidět na grafu.

Jak člověka rozehřívat?
 Buď pasivně, převlečeme do suchého, napojíme sladkým čajem či polévkou a zabalíme do spacáku. Mnohdy ani jinou možnost nemáme. Je to ovšem způsob nejméně vhodný, protože návrat na původní teplotu může trvat 7-8 hodin i déle. Přičemž podchlazený již za hodinu může tvrdit, že se cítí dobře a je v pořádku. Při tělesné zátěži může dojít k selhání krevního oběhu. V tom je to zrádné. Jediný způsob jak zjistit jak na tom je, je změřit rektální teplotu (teploměr v konečníku). Teplota měřená pod paží či v ústech bude udávat hodnoty falešně vyšší.
 Lepší způsob je aktivní rozehřívání, kdy teplo tělu dodáváme z vnějšku.

Rozehříváme:
 nejdřív jádro (hrudník, srdeční krajinu) a velké tepny (třísla, podpaží a krk)
 pak pozvolna celé tělo
Používají se k tomu např. ručníky, které přeložíme a polijeme horkou vodou (tak abychom dotyčného nepopálili), nebo jeho trup zabalíme do deky a tu pak polijeme horkou vodou (Hiblerovy zábaly).
 Velice účinná je specielní deka, do které se vhání teplý vzduch a ten podchlazeného rozehřívá. To bývá součástí specielní nemocniční péče. Lze tak i silně podchlazeného člověka (32-33°C) ohřát zhruba za 3-4 hodiny na původní teplotu (36,6°C).


První pomoc na místě nehody:

 Ochrana před dalším prochladnutím (deky, fólie, oděv a teplo zachránců, sladké teplé nápoje - čaj).
Obecně nikdy žádný alkohol. Ten lze podat ve výjimečném případě, kdy jsme promrzlí, ale vlastně bychom ještě nemluvili o podchlazení. Jsme v teple a suchu (tedy v pohodě u televize) a ten alkohol je ve formě horkého grogu. Tedy stav, kdybychom to zvládli i bez něj. V jiných případech si můžeme přivodit vážné problémy.
 Nepodáváme léky. Podchlazené tělo má snížený metabolismus a na léky by nereagovalo. Po jeho rozehřátí by pak reakce byla nepřiměřená.
 Vyvarovat se aktivních nebo pasivních pohybů podchlazené osoby, tzn. že s podchlazeným jednáme jako při poranění páteře, netřeme jej ani nemasírujeme.
 Podchlazeného nesmíme ponechat o samotě, pro zmatenost může dojít k pádu.
 Rychlý transport vrtulníkem, nejlépe do specializovaného zdravotnického zařízení s možností mimotělního krevního oběhu, neboť i lehce podchlazený může během pozemního transportu zemřít.

Podrobnosti lze nalézt na horska-medicina.cz.

Pro lepší představu si ukážeme jak vypadá průběh teplot při podchlazení.
Představme si modelovou situaci, kdy se nám potápí loď a máme zhruba deset minut čas se na to připravit.
První, co je dobré mít na paměti, nesmíme se utopit. Tedy připravit si plovací vestu.
Za druhé musíme ve vodě nějakou dobu vydržet, tedy se obléct. Vzpomeňme si, jak to vypadá v zimě na horách. Ono je ve výsledku jedno, jestli nás omývá chladná voda, nebo chladný vítr. Nikoho nenapadne na horách vzít si rukavice bez větrovky a čepice a takto oblečen, vyrazit bos na sjezdovku. Ve vodě je to stejné. Máme-li tu možnost obléct si rukavice, čepici, teplé oblečení, teplé ponožky, určitě to uděláme. Rukavice mohou být gumové. Ta vrstva oblečení se nám stejně okamžitě namočí a první okamžiky budou strašné.
Tohle oblečení má zabránit, aby mořská voda vymývala tu malou vrstvičku vody, kterou jsme si ohřáli na těle. Ten teplotní rozdíl bude malý (pár stupňů), ale je významný. Ve vodě se pak nehýbeme, protože každý pohyb naši situaci jen zhorší.

Nyní si popíšeme, co je vidět na grafu. Ukazuje, jaký je průběh teplot po 2 hodinovém pobytu v 16°C vodě. Jsou zde vidět tři teploty. Jádro (teplota uvnitř těla), nohy a trup (játra).
V průběhu dvou hodin teplota neustále klesá. Ta rychlost u oblečeného člověka je zhruba 0,8°C za hodinu. Svlečený plavec prochládá zhruba o 50% rychleji, tedy pokles tělesné teploty je okolo 1,2°C za hodinu.

Na křivce je zajímavých několik bodů.
 Když vytáhneme trosečníka z vody, jeho teplota stále klesá. Zde nepomůže ani tělesné cvičení, běh do schodů, dřepy apod.
 Když jej pak převlečeme do suchého, napojíme horkým čajem a zabalíme do spacáku, jeho teplota se nemění další dvě až tři hodiny. (To je míněno tak, že za 2-3 hodiny teprve dosáhne teploty, kterou měl při vytažení z vody).
 Teprve pak jeho teplota pomalu roste a svoji normální tělní teplotu okolo 36,6°C dosáhne zhruba za 7-8 hodin. Je tu jeden kritický moment. Podchlazený si myslí (buď hned, nebo po 2 hodinovém odpočinku v teple), že je již v pořádku. Nepociťuje teplotní diskomfort. Objektivně je stále podchlazen a zde nastává nebezpečí selhání krevního oběhu.
 Povšimněme si, že teplota jater (povrchová trupu) jde nahoru velice rychle. Nohy se zpožděním 2-3 hodin. Tedy nohy jsou velice dlouho studené a studená krev z nohou ochlazuje tělní jádro. Teprve pak se ohřívá jádro (trup).


Jaké jsou tedy pravidla přežití na moři?
 Nepadat do vody
 Když už tam spadneme, nebýt tam zbytečně dlouho. Nejsme přímořský stát a není to naše přirozené životní prostředí.
 Chránit všemožným způsobem ztráty tepla.
 Po vytažení z vody rozehřívat postupně. Aktivní způsob je vždy lepší než pasivní (pouhé zabalení do přikrývek).
 Nejde-li o lehké podchlazení (podchlazený již nemá třes, paradoxně nemusí zimu pociťovat ), volat lékaře.
Věnovat se prevenci. Kdo si už jednou zažil povodeň, příští jej již nepřekvapí, možná jen rozesmutní. Určitě je lépe připraven organizovat pomoc a méně zmatkovat.