Na palubě největší zaoceánské lodi QM2 si lze poručit i v češtině
Poručit si drink nebo večeři si lze na palubě Queen Mary i v češtině. V posádce největší zaoceánské lodi světa, která právě tento víkend vyrazila poprvé z Anglie do New Yorku, pracují totiž také Renata Friedrichová v jednom z barů a vrchní číšník Petr Opluštil.
Oba dva přivedl na loď především neposedný duch. "Když vstanete, jste třeba v Karibiku, druhý den jste na Floridě a pak zase někde jinde," líčí rozdíl mezi životem suchozemské a námořní barmanky Renata Friedrichová. "Když jsem byla doma na dovolené, vstala jsem a pořád jsem viděla tu samou ulici, tak jsem z toho měla deprese." Opluštil mívá podobné pocity: "Po čtyřech měsících se těším domů, ale pak po 14 dnech už zase na loď." Hlavní obohacení ale Friedrichová vidí jinde. "Peníze nebo zážitky z cestování, to je věc druhá a to může mít úplně každý, ale mě nejvíc obohatilo to, že jsem se mohla setkat a hovořit s tolika lidmi z tolika zemí najednou."
Queen Mary 2 vlastní americká společnost Cunard. V domovském přístavu v Southamptonu ji letos pokřtila královna Alžběta II. Loď má za sebou první výlety, ale už také první potíže. Na velikonoční pondělí připlula do Southamptonu kvůli poruše o několik hodin později, což mnoho amerických pasažérů, kteří kvůli tomu zmeškali zpáteční lety, dost popudilo. "Byl to můj první výlet lodí Cunardu a byl také poslední," řekl Dewey Gantz ze Seattlu, když z lodi vystupoval do dopravního chaosu na molu. Renata Friedrichová i Petr Opluštil si však na své hosty nestěžují. Opluštil pracuje v nejdražší restauraci Queens Grill, takže pečuje o lidi z nejvyšších vrstev. Cena za šestidenní přejezd Atlantiku se pro ně pohybuje kolem 20.000 liber. "Vědí přesně, co chtějí," říká Opluštil. "A když si o něco řeknou, tak to pro ně zařídíme." Podle Renaty Friedrichové obecná představa zhýčkaných milionářů neobstojí. "Musím říci, že čím výš, tím méně problémů... Jsou to pohodoví pasažéři." Na lodi je přes 1600 členů posádky, takže se znají spíše podle pracovišť a rozdělení služeb než podle národností.
Friedrichová a Opluštil se o sobě dozvěděli až za několik týdnů práce na jedné lodi. "V baru pro posádku za mnou přišel jeden kolega z Indie a říká - já ti vedu nějakého Čecha. A on říká - já jsem Petr a su z Brna..." Ani mezi 2600 cestujícími se Češi zřejmě mnoho nevyskytují. Opluštil zatím nepotkal žádného. Friedrichová jednoho Čechoameričana. "Byl hodně překvapený a byl rád, že si může popovídat," vzpomíná. Život posádky na lodi se liší podle toho, zda je v přístavu nebo na moři. "Snídaně od 6:30 do deseti, pak hodina volna, pak oběd, pak asi dvě hodiny pauza a pak večeře," vysvětluje Opluštil. V přístavech je více volna, protože hosté chodí na pevninu, takže i posádka si může udělat výlety. "Zátěž to byla hlavně ze začátku," říká Friedrichová. "Když mám volno, snažím se co nejvíce vidět ze země, kde právě jsme." A skutečně se i přihodí, že se občas někdo z posádky nestihne vrátit, potvrzuje Opluštil a rychle dodává, že jemu se to ještě nestalo. A to má za sebou službu i na Queen Elisabeth 2, která byla vlajkovou lodí Cunardu do letošního startu Queen Mary 2.
ČTK