Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Krátce na to si ale pospíšil ujistit, že žádné nebezpečí nehrozí a že média jeho výroky překroutila - prohlásil prý pouze, že vlajková loď ruské Severomořské flotily není dostatečně udržována. Kurojedov podle agentur Interfax a ITAR-TASS řekl, že křižník Petr Veliký je v tak žalostném stavu, že by mohl "každou chvíli vybuchnout", a dodal, že je to "obzvláště nebezpečné, protože má jaderný reaktor". K tomuto závěru prý podle agentur dospěl minulý týden, když loď navštívil. "Na palubě je všechno v pořádku v těch částech, kam chodí admirálové. Kam nechodí, je plavidlo v takovém stavu, že by mohlo každou chvíli vybuchnout, včetně jaderného reaktoru." O několik hodin později admirál tvrdil, že jeho výroky byly chybně interpretovány a že na zprávách médií nebylo ani zbla pravdy. "Jaderná bezpečnost lodi je plně zaručena v souladu s existujícími normami," řekl později agentuře ITAR-TASS.

Křižník, který si premiérovou plavbu odbyl v roce 1996, zůstane v docích dva týdny. Rozkaz k odstavení byl vydán poté, co byly zjištěny "nedostatky" při nedávném cvičení v Barentsově moři, řekl Kurojedov. Své alarmující poznámky o křižníku, jehož 20 střel s plochou dráhou letu může být vybaveno jadernými hlavicemi, admirál učinil v den, kdy se prezident Putin měl setkat s generalitou námořnictva a jednat s ní o sociálních podmínkách námořníků. V roce 2003 byl Petr Veliký, na jehož palubě často dlí nejvyšší politici, včetně Putina, vyhlášen vzornou lodí flotily. Kurojedovovy poznámky přišly poté, co list Kommersant dnes napsal, že pravým důvodem odstavení křižníku do doků je boj o moc mezi ruskými admirály. Podle Kommersantu má Kurojedov osobní konflikt s penzionovaným admirálem Igorem Kasatonovem, strýcem kapitána křižníku kontradmirála Vladimira Kasatonova, který ho obvinil kvůli potopení vyřazené jaderné ponorky, jež šla loni v srpnu ke dnu v Barentsově moři během přepravy do doků k demontáži. Kurojedov byl v minulosti terčem ostré kritiky za úlohu, kterou sehrál v souvislosti s tragédií jaderné ponorky Kursk v roce 2000, při níž zahynula celá její 118členná posádka. Mnozí tehdy očekávali, že Putin admirála odvolá. Vojenské námořnictvo se také postaralo o nejnovější tvrdou ránu zasazenou prestiži ruské armády, když se mu nezdařilo odpálit balistické rakety z jaderných ponorek při únorových manévrech, jimž přihlížel Putin.