Záoceánský parník je dřina, tvrdí kuchař z Queen Elisabeth 2
"Vy se mě ptáte, jestli bych nechtěl pracovat na nové Queen Mary? Ježíšmarjá, samozřejmě, že chtěl! A strašně rád!" byla spontánní reakce mladého šéfkuchaře Jiřího Štifta, který před pěti lety strávil půl roku na záoceánském parníku Queen Elisabeth 2.
Život na donedávna největší lodi světa byl podle něj velkým zážitkem. A nejen proto, že s parníkem podnikl cestu kolem světa. "Queen Elisabeth byla v té době největší a nejznámější loď světa. Všude, kam jsme přijeli, nás lidé vítali. Navíc Elisabeth ještě patří do kategorie starých klasických lodí, jako byl třeba Titanic. Má krásný tvar, ne jako ty nové lodě, které vypadají jako kontejnery," míní Štift, který dnes s nadšením sleduje všechny zprávy o královské nástupkyni - lodi Queen Mary 2. Tu ve čtvrtek v britském Southamptonu pokřtila královna Alžběta II. Život na transatlantickém plujícím obru je podle Štifta velmi náročný. Parníky mívají několik restaurací, barů a společenských místností, v nichž se o tisíce pasažérů starají stovky číšníků. "Na Queen Elisabeth bylo pět restaurací a vařilo zde asi 90 kuchařů. Klienti mají většinou jídlo zdarma, někdy si platí pití, ale konzumace je v podstatě započítána v ceně lodního lístku," uvedl kuchař, který dnes šéfuje kuchyni jednoho z nejluxusnějších pražských hotelů Alcron.
Pracovní kontrakty na podobných velkých lodích trvají od čtyř do šesti měsíců. "Na lodi jste pořád. Kuchař připravuje obědy, snídaně, večeře. Volno má jen hodinu mezi snídaní a obědem a asi tři hodiny mezi obědem a večeří," uvedl. Volný čas lze trávit v posilovně, bazénu nebo u speciálního baru pro personál. Na Queen Elisabeth 2 si personál moc neužil, posádka navíc bydlela v malých kajutách v podpalubí, pod úrovní hladiny. "Ubytování na Elisabeth bylo hodně bídné, byla to loď stará skoro 40 let. Věřím, že na Queen Mary to bude jiné, luxusnější," uvedl osmadvacetiletý kuchař. Podle něj nelze život na lodi vydržet déle než pět, šest let. "Je to opravdu náročné. Všechno je trochu jako na vojně. Byly i nástupy, kdy jsme museli běhat po palubě v záchranných vestách a rvali do nás, co je třeba dělat, když se loď bude potápět a tak. Nikdo je nikdy neposlouchal," vzpomíná muž, který by si přesto práci na lodi znovu rád zopakoval. Jeho mladá manželka by ale prý byla proti. Dostat práci na záoceánském parníku, a třeba i na Queen Mary, není podle něj takový problém. "Pro kuchaře stačí, když umí trochu anglicky, je starší 21 let, má minimálně dva roky zkušenost s pětihvězdičkovým hotelem nebo dobrou restaurací a dobré doporučení," vyjmenoval mladík, který podobným výběrem před lety prošel. Předpokladem je i dobrý fyzický a psychický stav. "Dost lidí si myslí, že se takové obrovské lodi na moři nehnou. Na severním Atlantiku v zimě jsou ale vlny jako sedmipatrový barák, a to se to pak houpe opravdu dost," vzpomínal mladík, který na parníku prodělal i mořskou nemoc.
Queen Mary i Queen Elisabeth se jmenují podle manželek anglických králů. Historii "královských" obchodních lodí zahájila Queen Mary, kterou v roce 1934 pokřtila choť krále Jiřího V. královna Mary. V roce 1938 následovaly křtiny Queen Elisabeth, která dostala jméno podle matky dnešní královny, předloni zesnulé královny matky. V roce 1967 vyplula na moře Queen Elisabeth 2. Za kmotru jí šla současná britská panovnice Alžběta II. Po téměř 40 letech ji vystřídá moderní Queen Mary 2, kterou 8. ledna vypustila do světových moří stejná královna.
ČTK