Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
S výstavbou jezů opakovaně nesouhlasily tuzemské ekologické instituce. Šimonovský rovněž řekl, že česká strana nepředpokládá v nejbližších 20 až 30 letech propojení Labe, Dunaje a Odry. Labe by mělo podle Šimonovského zůstat splavnou mezinárodní vodní cestou. Podle Stolpeho se bude Německo snažit zajistit splavnost Labe na svém území i bez výstavby nových plavebních stupňů, které znamenají zvýšené nebezpečí při případných záplavách.

"Německo dostojí svému závazku udržet Labe splavné. Respektujeme plány české strany," uvedl Stolpe. Splavnost by ale měla zajistit spíše údržba koryta řeky. V letošním roce by měly expertní týmy vypracovat studie dopadů výstavby plavebních stupňů na zlepšení splavnosti, ale i na případné záplavy. Kvůli záplavám se loni německá vláda usnesla, že nebude stavět nové plavební stupně na Labi, Dunaji a Sále, která je přítokem Labe. Fakticky zrušila dopravní plán z roku 1992, který předpokládal po celém toku Labe prohloubit řečiště na 1,60 metru. Na rozdíl od značně regulovaného toku v Čechách si řeka na německém území uchovává převážně přírodní ráz s poříčními nivami a je tak po značnou část roku nesplavná.

Čeští dopravci mají tradičně zájem na lepší splavnosti. Výstavbu vodních děl v malém Březně a Prostředním Žlebu opakovaně zamítly ekologické instituce a ministerstvo životního prostředí. Stavba jezů, včetně prohloubení dna řeky, vyjde na 6,2 miliardy korun. Podle ministerstva dopravy by měly jezy zvýšit přepravu zboží po Labi na tři až čtyři miliony tun ročně. Nyní to je 1,3 milionu tun.