Střely Tomahawk a letouny F-117 - typické zbraně prvního úderu
Scénář prakticky všech vojenských zásahů Spojených států začíná v posledních letech stejně.
V první vlně jsou z lodí a ponorek odpáleny střely s plochou dráhou letu Tomahawk a z leteckých základen vzlétnou neviditelné bombardéry - ať už F-117 Nighthawk či B-2 Spirit. Není proto překvapením, že i útok na Irák zahájily USA právě těmito zbraněmi.
BGM-109 Tomahawk:
Řízená střela s plochou dráhou letu, může být odpálena z bitevních lodí, křižníků, torpédoborců či ponorek. Existuje i její varianta AGM-86, určená k použití z těžkých bombardérů. Je to v podstatě válcovitý bezpilotní letoun s krátkými křídly, který nese v přídi naváděcí zařízení a bojovou hlavici; pohání jej proudový motor na zádi. Střela letí velmi nízko nad terénem (15 až 100 metrů) rychlostí až 885 km/h; díky tomu je jen obtížně zachytitelná protiletadlovými systémy nepřítele.
Tomahawk je dlouhý 6,25 metru, má průměr 53 centimetrů a bojová hlavice váží zhruba půl tuny. Střela s doletem 1100 kilometrů je naváděna na cíl několika systémy - základem je satelitní navigační systém GPS doplněný radarovým systémem TERCOM, který porovnává odraz prolétané oblasti se záznamem v paměti. V poslední fázi letu Tomahawk používá k navedení optický systém DSMAC, jenž srovnává fotografii cíle se skutečností.
Střela byla vyvinuta na přelomu 70.a 80. let, do výzbroje byla zařazena v roce 1983. Během války v Perském zálivu jich bylo vypáleno téměř 300, podle vojenských zdrojů jich svůj cíl zasáhlo 80 procent. Spojené státy nasadily tyto střely i při útocích na Irák v 90. letech a při zásazích na Balkáně (v Bosně v roce 1995 či při bombardování Jugoslávie v roce 1999). Tomahawky byly použity i při operaci v Afghánistánu. Ve výzbroji dnes mají USA na 2500 tomahawků, každý z nich přijde na 1,4 milionu dolarů.
ČTK