Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Loď má ve svém křestním listu zapsány dva snílky, kteří dokázali svůj zdánlivě nereálný sen proměnit ve skutečnost. První snil o vlastní lodi, větší než jeho předchozí, druhý o páře, která ho provázela od učňovských let. Parník postavil pan Jaroslav Kostkan a parní stroj zkonstruoval pan Zdeněk Balský.



Šťastné spojení obou fandů, nemalá hromádka peněz a stovky odpracovaných hodin daly vzniknou zadněkolesovému parníku hrdě nesoucímu jméno Hradec, který nás přivítal kouřícím komínem u mola na Labi v Hradci Králové. Jeden z jeho majitelů natápěl kotel (což trvá asi půl hodiny) a my se nemohli vynadívat na stroj, který jakoby nás chtěl převést v čase do předminulého století navzdory tomu, že byl postaven teprve roku 1999.

Trup parníku je tvořen smrkovými fošnami šroubovanými na ocelové kleče. Jednotlivé fošny jsou opatřeny drážkou s vloženým sololitovým pérem a spoj je těsněn silikonovým tmelem. Silueta kolesového parníku trochu připomíná siluetu vrtulového parníku Vlasta, který jezdil po Vltavě před druhou světovou válkou. Plavidlo je dlouhé 10 metrů a může vést až 12 osob.

Snad nejzajímavější je na parníku parní stroj, který je dvouválcový s válci o zdvihu 190 mm a vrtáním 95 mm u jednoho válce a 100 mm u druhého válce. Válec s větším vrtáním pohání napáječku, zásobující kotel vodou, kterou je potřeba průběžně doplňovat, protože stroj je konstruován jako výfukový, což znamená, že spotřebovaná pára není kondensována a vracena do kotle, ale vypouštěna do ovzduší. Stroj je dvojčitý - kliky obou válců jsou k sobě kolmé. Je-li jeden píst v úvrati, je druhý uprostřed zdvihu. Při spouštění stroje proto není třeba natáčet kolesem. Parní stroj je konstruován jako dvojčinný, tj. tlak páry působí střídavě na obě strany pístu, plnotlaký (plný tlak páry působí na píst po většinu jeho zdvihu), nízkotlaký s provozním tlakem 6 atmosfér na sytou páru a volnoběžný - dosahuje maximálně 28-mi otáček za minutu. Velmi nízký počet otáček je vynucen klesající účinností kolesového pohonu při vyšších otáčkách. To na druhé straně umožnilo velmi zjednodušit parní rozvod, který je proveden jako narážkový. Toto uspořádání m.j. umožňuje snadno měnit směr otáčení parního stroje a s tím i směr pohybu parníku.

Velmi neobvyklé je umístění válců stroje, které jsou kývavé. Toto uspořádání se používalo v minulosti výhradně u starých kolesových parníků, neboť spolu s upevněním klik přímo na ose kolesa výrazně přispívalo ke zjednodušení konstrukce, která se také obešla bez tzv. křižáku.

Výkon stroje je asi 5 HP a spotřebuje v parníku přibližně 2 kg uhlí na každý kilometr. Žárotrubný kotel má výhřevnou plochu 3 čtvereční metry a je podobný systému Knaust s trubkami nastojato. Původně byl postaven amatérsky, což se ovšem nesetkalo s pochopením u Státní plavební správy a proto byla jeho stavba nakonec svěřena ZVÚ, a.s. Hradec Králové. Krátký kotlový komín je pro zvýšení tahu vybaven opatřen dmychavkou, kterou prochází výfuková pára a strhává s sebou kouřové spaliny.

Obdivuhodná byla rychlost, s jakou byl celý parník včetně strojního vybavení postaven. Celá stavba trvala méně jak tři čtvrtě roku. A protože s jídlem roste chuť, rozhodli se postavit oba majitelé parník podstatně větší. Jeho stavba je už v plném proudu a blíží se okamžik slavnostního spuštění na vodu. Těšíme se, že budeme při tom !